Psychické násilí, ale i fyzické útoky. Opustit kvůli tomu bydlení muselo vloni na Vysočině 42 mužů

Ilustrační foto: Shutterstock

KRAJ VYSOČINA – Různých forem domácího násilí se v loňském roce v Kraji Vysočina dopustilo 42 mužů, kteří tak byli následně vykázáni ze společného bydlení. Oproti předloňskému roku se tento počet snížil.

V loňském roce evidovali policisté v kraji celkem 354 případů se znaky domácího násilí, přičemž potvrzeno bylo nakonec jen 42 případů. U dvou mužů k násilí docházelo opakovaně. Všechny tyto incidenty měly ale jedno společné, násilník musel do deseti dnů odejít ze společného bytu či domu. „Na rozdíl od roku 2020, kdy policisté na Vysočině vykázali celkem 53 osob, se počet vykázání loni snížil o 11 případů. Nejstarší vykázanou násilnou osobou byl muž ve věku 75 let,“ sdělil vrchní komisař odboru služby pořádkové policie Igor Juřica.

Staňte se členy FB skupiny Život v kraji Vysočina a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv

Domácí násilí často zůstává před zraky ostatních skryté. Narůstá pozvolna, ohrožený člověk obtížně pozná okamžik, kdy již vztah není bezpečný. Obětí bývají většinou ženy, ale není výjimkou, že se jí může stát i muž. Domácí násilí se většinou odehrává mezi manželi či partnery, ale často i mezi dětmi a rodiči, obětí mohou být také senioři.

Útoky mají vzestupnou tendenci

Před domácím násilím se lze jen těžko bránit, protože ohrožená osoba s násilníkem sdílí řadu společného, a to včetně obydlí, ze kterého nemá kam odejít. „Domácí násilí má většinou vzrůstající tendenci. Zpočátku se jedná o útoky proti lidské důstojnosti, jako jsou urážky, vydírání nebo ponižování. Pak následují útoky proti zdraví. Facky, bití nebo škrcení. Toto jednání může vyústit až v útoky proti životu,“ dodala mluvčí policie Dana Čírtková.

Oběti s oznámením útoků často otálí, ale není na co čekat. Pomoci by v těchto případech měli přátelé a příbuzní oběti a napadání oznámit. Nahlásit napadení mohou ale i sousedé nebo kolegové v práci. Další možností jsou organizace zabývající se řešením těchto případů, např. Intervenční centrum či Bílý kruh bezpečí. Vždy je nejdůležitější, aby oběť nezůstala na problém sama a případ oznámila policistům.