Sexuální násilí je v Česku časté, prevence schází. V sexuální výchově zaostávají i školy

ČESKO – Téma sexuálního násilí a znásilnění je i dnes, v době, kdy se zdá, že v podstatě nic není tabu, poměrně problematické. Ostatně, to naznačují i výsledky průzkumu organizace Amnesty International z roku 2016, který ukázal, že si celých 67 % Čechů/Češek myslí, že za znásilnění si může žena sama. Právě toto zjištění pak vedlo ke vzniku neziskové organizace Konsent, která se v Česku zaměřuje na problematiku sexuálního násilí a zároveň se zasazuje také o zlepšení sexuální výchovy ve školách. Právě vzdělávací instituce totiž toto téma prakticky opomíjí – a to navzdory zájmu žáků, ale i pedagogů se mu více věnovat. Problémem je totiž i nedostatek odpovídajících výukových materiálů…

Dle dat organizace Konsent 39 % Čechů zažilo nějakou formu sexuálního násilí. V roce 2019 bylo nahlášeno sice „jen“ 683 případů znásilnění, podle Institutu pro kriminologii a sociální prevenci se však jedná o jen cca 5 % všech případů znásilnění, která se odehrají – podle odhadů tedy v roce 2019 bylo znásilněno až 13 660 osob. Drtivá většina z nich znásilnění nenahlásila – důvodů v tomto případě může být celá řada, klasicky je ale nejčastější příčinou stud. Ženy se pak potýkají s tím, že je to, co prožily, znevažováno (což ostatně naznačuje i to, že si stále mnozí myslí, že „výzvou“ ke znásilnění je např. minisukně), opomíjet ovšem nelze ani znásilnění mužů. Ačkoliv k němu dochází v mnohem nižší míře, muži se jej zdráhají hlásit ještě více než ženy – kdy příčinou je stereotypní představa o genderových rolích.

Povědomí o sexuálním násilí je třeba zvyšovat

Jedinou cestou, jak smýšlení lidí o sexuálním násilí změnit, je zvyšovat jejich povědomí o problematice, a to nejlépe systematicky a od dětství. Na to však český vzdělávací systém příliš nemyslí – i podle odborníků přitom ve stávající sexuální výchově scházejí důležitá témata a změna v této oblasti je nutná. Prozatím ale neexistují ani žádné podklady, z nichž by pedagogové mohli čerpat, jejich úlohu tak prozatím „zastupuje“ právě organizace Konsent, která pořádá různé typy workshopů, a to i těch ve školách.

„Je třeba vést třídu k diskusi, k formování postojů. Během workshopů se bavíme o mýtech, stereotypech o sexu – třeba že kluci chtějí sexu více než dívky, o ´vyzývavém´ oblečení, řešíme modelové situace. Probíráme i to, jak se svěřit, pokud člověk zažije znásilnění nebo pokus o něj, ale také to, jak na takovou informaci reagovat, pomoci druhým, ale i jak se případně postarat sám o sebe,“ vysvětlila pak pro Českou televizi zakladatelka organizace Konsent a také její výkonná ředitelka, Johanna Nejedlová, s tím, že jak žáci, tak i pedagogové mají o problematiku velký zájem.

Sexuální výchova by měla začínat v rodině

Ačkoliv upozornit na téma sexuálního násilí mohou i různé mediální kauzy, dle slov Nejedlové je pak jedinou cestou ke změně právě zodpovědná sexuální výchova, která by však neměla spočívat pouze na bedrech školy. „V ideálním případě by rodiče měli o sexu mluvit již s malými dětmi a škola by měla informace pouze doplňovat. Reálně ale rodiče často nevědí, jak na to, odkládají vše až na pubertu dětí, které si ale mezitím zjistí informace jinde,“ dodala Nejedlová s tím, že s malými dětmi samozřejmě není nutné mluvit explicitně o sexu jako takovém, ale třeba o vlastních hranicích a budování určité tělesné integrity. Kromě toho by nemělo být opomenuto ani budování vlastních hranic a také jejich respektování v případě druhých.

Že v dané věci je skutečně možné pozvolna smýšlení lidí měnit, pak dokládá také skutečnost, že když Amnesty International realizovala před dvěma lety tentýž výzkum jako v roce 2016, stereotyp, že si ženy za znásilnění mohou samy, již za svůj přijímalo jen 57 % lidí. „I když je to jen malý pokrok, je to známka toho, že se posouváme k lepšímu,“ uzavřela Nejedlová.