Pro hosty spíš recese, pro provozovatele testování reálného využití robotické číšnice

Václav Svačina, majitel restaurace, vizionář a fanda nových technologií

Vizionář, fanda do technologií a hospodský, to je Václav Svačina. Před měsícem pořídil do své restaurace v Brandýse nad Labem číšnici – robotku Bellu. Reakce hostů jsou zajímavé, takže jsme jej požádali o rozhovor.

Co vás vedlo k pořízení robota do restaurace?

Jsem životní fanda do nových technologií. Hodně jsem o tom v poslední době četl, a když jsem zjistil, že prodejce nesídlí ani v USA, ani v Číně nebo Japonsku, nýbrž v Brandýse nad Labem, zavolal jsem tam a domluvili jsme se. Robotickou obsluhu beru nejen jako lákadlo pro hosty, ale i jako test budoucího využití pro reálný chod mé restaurace.

Jaké jsou reakce?

Sleduji naše sociální sítě a bavím se o tom s našimi reálnými číšnicemi. Vesměs to berou stejně, jako já. Najdou se ale tací, kteří prostě mají jiný pohled. Třeba mi nemohou zapomenout, že jsem nezachoval původní ráz hospody. Vybudoval jsem restauraci podle moderní vize a potřeb stávající střední a mladší generace. Tomu jsem přizpůsobil jak členění prostoru, dekorace, kuchyni, nabídku nápojů. Součástí je i tenhle pilotní projekt. Buď se osvědčí marketingově i ekonomicky, nebo se ukáže, že tudy cesta nevede.

Co všechno Bella umí?

Umí toho docela dost, ale hodně funkcí nemohu v praxi využít, narazil bych na ochranu osobních údajů. Robotka má kameru, může rozlišit hosta, uvést jej k jeho oblíbenému stolu, doporučit třeba novinku z kuchyně, která je podobná jeho předešlým objednávkám. Naprogramování má na starosti dodavatel, já si jen vybírám z přednastavených možností a společně děláme třeba dílčí korekce. Objednávku může udělat host pomocí aplikace Querko a přes ní i zaplatit. Teoreticky tedy host číšníka nemusí potkat.

Do restaurace si lidi chodí také popovídat. Třeba i s personálem. Často vznikají neformální vazby, třeba si i potykají. Není to přílišné odosobnění?

Máme zkušený personál, poznají, kdo chce osobní přístup a kdo požaduje spíše klid a nechce být rušen. To je podle mne jedna ze základních dovedností číšníka či servírky. Jsou hosté, kteří chtějí být sami a obtěžuje je, když se každých deset minut objeví číšník a ptá se, jestli má návštěvník restaurace všechno.

Máte vnitřní prostory, venkovní prostory i poměrně rozsáhlou zahradu. Využijete robotku i tam?

Každé technické zařízení má své konstrukční limity. Dokážu si představit, že v létě, kdy je otevřena zahradní část a uvnitř sedí jen minimum hostů, že bych ji využil právě k automatizované obsluze v interiéru restaurace nebo v salonku určením ke zvláštním účelům.

Třeba malá svatba?

To zrovna ne, ale před nedávnem jsem řešil situaci, kdy se na mne obrátil zákazník z blízkých Neratovic, že jeho vnučka si přeje u nás oslavit narozeniny a zásadně požaduje jako obsluhu Bellu.

Robotická číšnice zajímá hlavně zvídavé dětské návštěvníky restaurace. Prý si někteří nedokáží představit narozeninovou párty bez robotky …

Může pomoci robot třeba v situaci, když platí třeba přísná epidemiologická pravidla?

Dokážu si to představit, ale moc by to neřešilo. Po každé obsluze – třeba i u okénka nebo tak – by se musela robotka dezinfikovat. A to je zase lidská práce.

Co ekonomika provozu, zaměstnanci, nemocnost, karanténa ….

Ekonomicky si dokážu představit, že pokud by měl provoz k dispozici dalších 5 číšníků, mohl by robot rentabilně obsluhovat třeba nějaký ten bezbariérový samostatný salonek. V menších provozech to bude spíš otázka marketingu a pozicování restaurace jako takové.

Ve službách se prosazují také humanoidi, tedy roboti s lidskou podobou. Co vy na to?

Uvidíme, jak se budou technologie dál rozvíjet, kam se posune trh práce. Co se v současnosti zdá nemyslitelné, může být za pár let realita. Jules Verne byl nejen spisovatel, ale především vizionář. Třeba v Japonsku mají celou restauraci koncipovanou jako plně automatický provoz. Uvidíme jak se bude vyvíjet technologie, trh práce a tak dále. V současné době je to asi nemyslitelné, ale za pár let může být situace jiná.

Foto: autor