ČNB znovu zvýšila základní úrokovou sazbu, je nejvyšší od r. 1999

Zdroj: Pixabay

ČESKO – Rostoucí inflace a zvyšující se ceny, to je nyní v Česku realita, s níž se snaží do jisté míry „bojovat“  Česká národní banka (ČNB).  Ta v posledních měsících přistupovala k postupnému zvyšování základních úrokových sazeb, na svém předešlém jednání ji tak navýšila o tři čtvrtě procentního bodu na hodnotu 5,75. A výsledek aktuálního, včerejšího, jednání bankovní rady není jiný. Odborníci odhadovali, že základní úroková sazba bude opět navýšena, a to minimálně o procentní bod, navýšení je ale nakonec vyšší, a to o 1,25 procentního bodu na 7  %. Sazba je tak nejvýše od roku 1999.

Ačkoliv podnikatelé a finanční trhy tento  krok  ČNB  očekávali,  dle ekonomů se jedná o poměrně razantní řešení, od nějž se dále budou odvíjet  sazby  u hypoték  i  firemní  úvěry (dopady se však budou týkat jen části firem, záviset bude také na odvětví). Vzhledem k tomu, že zdražování se v posledním měsíci vyšplhalo až k 16 %, je situace dle slov ekonomky Jany Matesové poměrně závažná – a to i proto, že lidé nic podobného v posledních dvaceti letech nezažili. Přitom zvyšování úrokové sazby jako důvod k obavám nehodnotí, na rozdíl od rostoucí inflace.  Radikální zvýšení úrokové sazby je pak dle odborníků pravděpodobně spojeno také s obměnou členů bankovní rady, její tři členové společně s guvernérem Rusnokem totiž své funkce opouštějí a s příchodem členů nových se výrazně zvýšila pravděpodobnost, že dále již sazby tolik zvyšovány nebudou.

Drahé úvěry, hypotéky a radikální refinancování

Rada  pak tvrdí,  že  úrokové  sazby  sice  výrazně  zvyšuje,  ale  má  v  plánu  je  také  rychle  snižovat.  Aktuálně je záměrem bankovní rady krotit prudké zdražování, od úrokových sazeb se ale mj. odvíjí i to, za jakých podmínek budou dostupné půjčky a hypotéky. Ty se dnes nabízejí s úrokem kolem 6 %, nakolik tato hodnota vzroste, nyní nelze odhadovat, dle některých by se mohla pohybovat až okolo 10 %. „Opravdu se můžeme dostat i na 10 %, ale pro letošek je to spíše nepravděpodobný scénář. Loni se na hypotékách prodalo kolem půl bilionu, letos vidíme na hypotečním trhu pokles o 40 % a někteří lidé na to bydlení opravdu nedosáhnou, pokles může být během letoška až kolem 60 %,“ shrnul Ondřej Šuchman, manager pro hypotéky.

Dle slov Šuchmana je ale nutné brát v potaz, že v předchozích letech byl objem poskytovaných hypoték enormní, i proto se pak míra poklesu jeví v takto vysokých číslech. V problematické situaci by se mohli ocitnout také ti, jimž končí fixace původních hypoték se sazbami kolem 2-3 %, jak ale Šuchman uvedl, nemělo by se jednat o velké množství lidí, jelikož refinancování se každý rok týká přibližně 15 % těch, kdo hypotéky čerpají. Dojde-li pak ke snížení úrokových sazeb, komerční banky se jej dle Šuchmana také budou rychle snažit propisovat  do  hypoték.

Jak je to s inflací?

Otázka, zda je inflace vytvořená doma, nebo je dovezená, je tématem, v němž nepanuje shoda. V potaz je třeba brát oba faktory, podle ekonomky Jany Matesové by ale indikátorem toho, že ekonomice se daří špatně a peněz je tu víc, než vytvářených hodnot, bylo to, kdyby docházelo také k systematickému oslabování koruny. To se ale neděje. „Faktory, které indikují dnešní krizi, jsou velmi zvláštní, a proto není úplně samozřejmé, že platí, že vyšší inflace musí implikovat také vyšší úrokové sazby, které by něco mohly změnit. Vláda musí něco udělat zejména s trhem práce,“ uzavřela Matesová.