ČESKO – Rostoucí inflace a zvyšující se ceny, to je nyní v Česku realita, s níž se snaží do jisté míry „bojovat“ Česká národní banka (ČNB). Ta v posledních měsících přistupovala k postupnému zvyšování základních úrokových sazeb, na svém předešlém jednání ji tak navýšila o tři čtvrtě procentního bodu na hodnotu 5,75. A výsledek aktuálního, včerejšího, jednání bankovní rady není jiný. Odborníci odhadovali, že základní úroková sazba bude opět navýšena, a to minimálně o procentní bod, navýšení je ale nakonec vyšší, a to o 1,25 procentního bodu na 7 %. Sazba je tak nejvýše od roku 1999.
Ačkoliv podnikatelé a finanční trhy tento krok ČNB očekávali, dle ekonomů se jedná o poměrně razantní řešení, od nějž se dále budou odvíjet sazby u hypoték i firemní úvěry (dopady se však budou týkat jen části firem, záviset bude také na odvětví). Vzhledem k tomu, že zdražování se v posledním měsíci vyšplhalo až k 16 %, je situace dle slov ekonomky Jany Matesové poměrně závažná – a to i proto, že lidé nic podobného v posledních dvaceti letech nezažili. Přitom zvyšování úrokové sazby jako důvod k obavám nehodnotí, na rozdíl od rostoucí inflace. Radikální zvýšení úrokové sazby je pak dle odborníků pravděpodobně spojeno také s obměnou členů bankovní rady, její tři členové společně s guvernérem Rusnokem totiž své funkce opouštějí a s příchodem členů nových se výrazně zvýšila pravděpodobnost, že dále již sazby tolik zvyšovány nebudou.
Drahé úvěry, hypotéky a radikální refinancování
Rada pak tvrdí, že úrokové sazby sice výrazně zvyšuje, ale má v plánu je také rychle snižovat. Aktuálně je záměrem bankovní rady krotit prudké zdražování, od úrokových sazeb se ale mj. odvíjí i to, za jakých podmínek budou dostupné půjčky a hypotéky. Ty se dnes nabízejí s úrokem kolem 6 %, nakolik tato hodnota vzroste, nyní nelze odhadovat, dle některých by se mohla pohybovat až okolo 10 %. „Opravdu se můžeme dostat i na 10 %, ale pro letošek je to spíše nepravděpodobný scénář. Loni se na hypotékách prodalo kolem půl bilionu, letos vidíme na hypotečním trhu pokles o 40 % a někteří lidé na to bydlení opravdu nedosáhnou, pokles může být během letoška až kolem 60 %,“ shrnul Ondřej Šuchman, manager pro hypotéky.
Dle slov Šuchmana je ale nutné brát v potaz, že v předchozích letech byl objem poskytovaných hypoték enormní, i proto se pak míra poklesu jeví v takto vysokých číslech. V problematické situaci by se mohli ocitnout také ti, jimž končí fixace původních hypoték se sazbami kolem 2-3 %, jak ale Šuchman uvedl, nemělo by se jednat o velké množství lidí, jelikož refinancování se každý rok týká přibližně 15 % těch, kdo hypotéky čerpají. Dojde-li pak ke snížení úrokových sazeb, komerční banky se jej dle Šuchmana také budou rychle snažit propisovat do hypoték.
Jak je to s inflací?
Otázka, zda je inflace vytvořená doma, nebo je dovezená, je tématem, v němž nepanuje shoda. V potaz je třeba brát oba faktory, podle ekonomky Jany Matesové by ale indikátorem toho, že ekonomice se daří špatně a peněz je tu víc, než vytvářených hodnot, bylo to, kdyby docházelo také k systematickému oslabování koruny. To se ale neděje. „Faktory, které indikují dnešní krizi, jsou velmi zvláštní, a proto není úplně samozřejmé, že platí, že vyšší inflace musí implikovat také vyšší úrokové sazby, které by něco mohly změnit. Vláda musí něco udělat zejména s trhem práce,“ uzavřela Matesová.