Nová vysokorychlostní trať přiblíží venkov větším městům. Z Jihlavy budete v Praze do hodiny

Na jihlavské radnici proběhlo veřejné projednávání plánované vysokorychlostní tratě. Foto: Město Jihlava

KRAJ VYSOČINA – Jeden z největších dopravních projektů v České republice, vysokorychlostní trať Praha – Brno – Ostrava a Brno – Břeclav, má v délce cca 90 km protnout Vysočinu. Zástupci Ministerstva dopravy v čele s ministrem Martinem Kupkou a vedení Správy železnic projekt představili minulý týden v Jihlavě starostům a veřejnosti.

Trasa vysokorychlostní tratě (dále VRT) je plánovaná jako dvoukolejná s rychlostí 320 km/hod, což je optimální rychlost pro Česko. „Na dobu do jedné hodiny se Jihlavě přiblíží Praha i Brno s okolím. Na rychlé trati budou provozovány různé vlaky pro různé cestující – mezinárodní Sprintery, dálkové expresy i regionální rychlíky. Ale pouze osobní vlaky s minimální rychlostí 200 km/hod, nikoliv nákladní,” uvedl projektový manažer VRT ze Správy železnic Marek Pinkava.

Staňte se členy FB skupiny Život v kraji Vysočina a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv..

Dva nové terminály v Jihlavě

Pro obyvatele regionu bude sloužit terminál v Pávově poblíž dálnice D1, jehož součástí bude velké parkoviště. Terminál nabídne cestujícím přestup na konvenční spoje z Jihlavy do Havlíčkova Brodu nebo na MHD.

Druhý terminál vznikne přestavbou současného vlakového nádraží v Jihlavě a zajistí propojení k blízkým frekventovaným ulicím Havlíčkova a Jiráskova. Město sem plánuje v budoucnu přestěhovat i autobusové nádraží. „Realizace nového Centrálního dopravního terminálu v tomto místě začne první etapou již v roce 2024 – přestavbou kolejiště a také novými komunikacemi a zastávkami pro MHD,” doplnil jihlavský primátor Petr Ryška.

Součástí projektu rychlé železnice je i propojení nových vysokorychlostních tratí s těmi stávajícími. Jedno takové propojení je navržené v okolí Velké Bíteše, další je zakresleno v blízkosti Světlé nad Sázavou.

Stavba je nyní těsně před zadáním zpracování projektové dokumentace. Začít by měla v roce 2026, trvat minimálně 14 let a stát kolem jednoho bilionu korun. „Projekt bude kombinovat víc finančních nástrojů – jedním z nich bude například půjčka od Evropské investiční banky, využijeme také dotací Evropské unie. Dalším zdrojem bude samozřejmě i státní rozpočet nebo soukromý sektor,“ dodal ministr dopravy Martin Kupka s tím, že stavba může být hlavně výhodnou investicí, která se v budoucnu vrátí.