Kým byla?
Tato neúnavná rakouská spisovatelka českého původu se stala vedoucí osobností mírového hnutí na konci 19. století vydáním svého protiválečného románu Die Waffen nieder! (Složte zbraně!) roku 1889. Také sehrála klíčovou úlohu při svolání první mírové konference v Haagu a vytvoření Nobelovy ceny za mír. Tu získala v roce 1905.
Mládí
V mládí se však Bertha, rozená hraběnka Kinská, tolik neangažovala – pocházela z rodiny s dlouhou vojenskou tradicí, ostatně krátce před jejím narozením její otec padl v boji. Sváděla soukromou bitvu mezi studiem zpěvu a nedostatkem talentu nezbytného k pěvecké kariéře. Její matka prohrála rodinný majetek a Bertha byla nucena si hledat práci. Ve věku 29 let proto opustila Prahu, aby se stala guvernantkou čtyř dcer rodiny von Suttnerových ve Vídni. Když se však do ní zamiloval o sedm let mladší syn z rodiny Artur von Suttner, o práci přišla.
Tehdy jí bylo 32 a rozhodla se odjet do Paříže, jelikož odepsala na inzerát, kdy „bohatý starší gentleman“ hledal dámu znalou jazyků jako sekretářku. Tomuto staršímu gentlemanovi bylo 42 let a jmenoval se Alfred Nobel. Bertha ho upoutala svou vzdělaností (ovládala čtyři jazyky), jejich vztah však nepřerostl až v manželství, Bertha se totiž vrátila do Vídně, aby utekla s Arturem. Přesto si s Nobelem dopisovala až do jeho smrti roku 1896.
Plány a jejich uskutečňování
Bertha a Artur se vzali a strávili téměř deset let ve vyhnanství na Kavkaze, kde společně psali a osnovali plány proti válce. Když se po smíření se Suttnerovou rodinou vrátili do Evropy, Bertha byla povzbuzena k napsání knihy, která měla mít jasné protiválečné poselství. Její kniha Složte zbraně! se dočkala 35 vydání a byla přeložena skoro do všech evropských jazyků.
Úspěch její knihy povznesl Berthu do čela mírového hnutí; dále psala články, romány, dopisy i petice a založila odbočky mezinárodního mírového hnutí v Rakousku a Německu. Podnikala přednášková turné včetně šestiměsíční cesty po Americe, když už jí bylo téměř sedmdesát. Pěstovala kontakty s významnými lidmi – setkala se s prezidentem Rooseveltem a podobně a sbírala finanční prostředky.
Roku 1892 se jí podařilo přesvědčit Alfreda Nobela, aby ke svým cenám připojil i cenu za mír. Třináct let poté (tehdy již Nobel nebyl živ) se stala první ženou, která cenu získala, jak již bylo předesláno.
Týden po její smrti zahájila vražda rakouského následníka trůnu první světovou válku a svět, kde podle Berthy byl mír pokládán za nejbližší rozumný krok na cestě lidstva k vyššímu dobru, vzal za své.
