Dnes je 17. 11. 2026 a svátek má Romana

Může motýl mávnutím křídel rozpoutat uragán? Věda zná odpověď

Jeden drobný motýl v Brazílii, jeden nenápadný pohyb jeho křídel a někde v Texasu ničivá bouře. Zní to jako scénář katastrofického filmu? Přesto právě tahle představa pomohla vysvětlit jeden z nejzajímavějších přírodních jevů. Takzvaný motýlí efekt ukazuje, že i nepatrná změna může za určitých okolností zásadně ovlivnit budoucí vývoj událostí. Znamená to ale skutečně, že motýl dokáže rozpoutat uragán?

Zrodila se otázka meteorologa

Reklama

Na tuhle otázku narazíme i ve filmu Jurský park. Herec Jeff Goldblum v něm jako matematik Ian Malcolm vysvětluje, jak může nepatrná změna vyvolat obrovské a nepředvídatelné následky. Jeho slova o motýlích křídlech se stala jedním z nejznámějších obrazných vyjádření takzvaného motýlího efektu. A ten si postupně našel cestu nejen do vědy, ale také do reklamy, literatury a běžné řeči.

Za jeho popularizací stojí americký matematik a meteorolog Edward Lorenz. V roce 1972 vystoupil na vědeckém setkání s přednáškou, jejíž název zněl: „Předvídatelnost: Může mávnutí motýlích křídel v Brazílii vyvolat tornádo v Texasu?“ Samotná představa byla natolik působivá, že se rychle ujala.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Lorenz se přitom nesnažil tvrdit, že jediný motýl dokáže vlastní silou rozpoutat ničivou bouři. Chtěl upozornit na něco mnohem podstatnějšího: i nepatrné rozdíly v počátečních podmínkách mohou postupem času vést k naprosto odlišným výsledkům. Právě tuto vlastnost označujeme jako citlivou závislost na počátečních podmínkách.

Vysvětlujme si to jako rozdíl mezi míčem a kostkou

Představme si fotbalistu, který se snaží kopnout míč do branky. Jeho úspěch závisí na síle a směru kopu, postavení nohy, větru i dalších okolnostech. I nepatrná odchylka může změnit dráhu míče. Přesto se zkušenému hráči daří opakovaně dosahovat podobného výsledku. Teď si představme kostku, kterou hodíme na stůl. Stačí nepatrná změna v pohybu ruky, nepatrně jiný úhel dopadu nebo drobná nerovnost povrchu a kostka se začne odrážet a otáčet jinak. Nakonec může místo očekávané šestky padnout třeba dvojka.

Rozdíl spočívá v tom, jak jednotlivé systémy reagují na drobné změny. U některých dějů mají malé odchylky jen omezený vliv. U jiných se naopak mohou postupně zesilovat, až se výsledný průběh výrazně změní.

Právě takové chování se označuje jako chaotické. A pozor, chaos v tomto případě neznamená naprostý zmatek nebo absenci pravidel. Naopak! I zdánlivě nepředvídatelné děje se řídí přírodními zákony. Jenže jejich vývoj je natolik citlivý na počáteční podmínky, že sebemenší nepřesnost v měření může později způsobit obrovský rozdíl.

Proč počasí nelze vždy předvídat

A právě tady se dostáváme zpátky k počasí. Atmosféra je mimořádně složitý systém, ve kterém spolu neustále interagují teplota, tlak, vlhkost, proudění vzduchu a nespočet dalších faktorů. I velmi malá změna některé z těchto veličin může ovlivnit další vývoj počasí.

Meteorologové proto nikdy nemohou dokonale změřit všechny podmínky v atmosféře. Jejich předpovědi vycházejí z obrovského množství údajů, ale vždy obsahují určitou míru nejistoty. A právě ta může postupem času narůstat. Proto bývají předpovědi na několik dní poměrně spolehlivé, zatímco předpovídat přesný vývoj počasí na týdny dopředu je mnohem obtížnější.

Motýlí efekt tak není pouhou fantazií ani důkazem, že příroda funguje nahodile. Je připomínkou toho, jak složité a vzájemně propojené mohou být přírodní procesy.

Motýl tedy uragán nevyvolá?

Takže jak je to s původní otázkou? Může skutečně mávnutí motýlích křídel v Brazílii způsobit tornádo nebo uragán v Texasu? V matematickém modelu atmosféry může i nepatrná porucha za určitých okolností ovlivnit její další vývoj. Ve skutečném počasí však nelze ukázat na konkrétního motýla a prohlásit, že právě jeho pohyb rozpoutal ničivou bouři. Navíc není experimentálně prokázáno, že by se účinek jediného mávnutí křídel dokázal takovým způsobem přenést až do vzniku vzdálené bouře.

Edward Lorenz nám tedy nechtěl namluvit, že motýli mají v rukou osud planety. Upozornil na něco mnohem zajímavějšího: svět kolem nás je natolik propojený a složitý, že i nepatrná změna může mít následky, které bychom na jejím začátku vůbec nečekali. A někdy je právě to nejmenší tím největším překvapením.

Doporučujeme

Revue

Lékař Harold Shipman zneužil důvěru svých pacientů tím nejděsivějším způsobem

Lékař Harold Shipman zneužil důvěru svých pacientů tím nejděsivějším způsobem

Na první pohled obyčejný praktický lékař, milující manžel a otec čtyř dětí. Ve skutečnosti jeden z nejhorších sériových vrahů v dějinách Velké Británie. Harold Shipman zneužil důvěru svých pacientů. Za ...
Zmrzlé boty, nedostatek kyslíku a smrtící hřeben. Tak dva muži dobyli Everest

Zmrzlé boty, nedostatek kyslíku a smrtící hřeben. Tak dva muži dobyli Everest

Téměř devět kilometrů nad mořem, v mrazu, který dokáže člověka připravit o život, a na svazích hory, kde jediná chyba znamená smrt. Právě tam se v květnu 1953 vydali dva ...
Poklad kapitána Kidda, nebo pouhá legenda? Oak Island nedává spát hledačům

Poklad kapitána Kidda, nebo pouhá legenda? Oak Island nedává spát hledačům

Na první pohled jde o nenápadný ostrůvek u pobřeží kanadského Nového Skotska. Přesto už více než dvě století přitahuje hledače pokladů, dobrodruhy i zvědavce z celého světa. Oak Island, česky ...
Karavany, pouště a pohádková města. Vydejte se po stopách Hedvábné stezky!

Karavany, pouště a pohádková města. Vydejte se po stopách Hedvábné stezky!

Kdysi po ní putovaly karavany naložené hedvábím, kořením, drahokamy i vzácným porcelánem. Přes nehostinné pouště, vysoká horská sedla a rušná oázová města proudilo nejen bohatství, ale také náboženství, vědecké poznatky ...
Nosorožec není nezranitelný. Pět druhů nosorožce má jednoho společného nepřítele – člověka

Nosorožec není nezranitelný. Pět druhů nosorožce má jednoho společného nepřítele – člověka

Na první pohled působí jako živoucí tank. Má mohutné tělo, silnou kůži a na nose zbraň, kterou by mu mohl závidět nejeden válečník. Nosorožec však není nezranitelný obr. Zatímco jeho ...
Pás cudnosti – železný zámek na ženském těle. Proč historici nevěří v jeho skutečnou existenci?

Pás cudnosti – železný zámek na ženském těle. Proč historici nevěří v jeho skutečnou existenci?

Měl manžel právo zamknout svou ženu do železného krunýře, když odjížděl na křížovou výpravu? Představa, že středověké rytířky musely celé měsíce čekat na návrat svých mužů uzamčené v kovovém pásu ...
Mléčná dráha – to je náš vesmírný domov plný záhad

Mléčná dráha – to je náš vesmírný domov plný záhad

Za jasných letních nocí, daleko od měst a jejich světelného smogu, se na obloze objevuje podivuhodný stříbřitý pás. Táhne se napříč oblohou jako rozlitá mléčná záře a v některých místech ...
Neměli armádu, ale báli se jich i ti nejmocnější. Kdo doopravdy byli středověcí asasíni?

Neměli armádu, ale báli se jich i ti nejmocnější. Kdo doopravdy byli středověcí asasíni?

Ve středověku dokázali nahánět strach mocným panovníkům, vojevůdcům i křižákům. Nepotřebovali početná vojska ani rozsáhlá území. Jejich zbraní byla trpělivost, dokonalá znalost protivníka a dýka, která se mohla objevit tam, ...
Ocelová klec, temná voda a žralok za mřížemi. Tohle setkání se vám vryje do paměti

Ocelová klec, temná voda a žralok za mřížemi. Tohle setkání se vám vryje do paměti

Představte si, že stojíte na palubě lodi u jihoafrického pobřeží. Voda kolem vás je temně modrá, pod hladinou se skrývá neznámý svět a posádka právě připravuje návnadu, která má přilákat ...
Bouře, neznámé ostrovy a krvavé setkání. Abel Tasman se vydal do neprobádaného Pacifiku

Bouře, neznámé ostrovy a krvavé setkání. Abel Tasman se vydal do neprobádaného Pacifiku

Bouřlivé moře, neznámé ostrovy a střet dvou světů. Nizozemský mořeplavec Abel Tasman se vydal hledat nové země i bohatství. Místo očekávaných pokladů však objevil území, která navždy změnila mapu světa. ...
Reklama
Reklama
Reklama