Slovo šaman znamená „léčitel“ či „duchovní vůdce“. Pochází prý z mandžusko-tunguzských jazyků na Sibiři a ve Střední Asii a poprvé je písemně doloženo v roce 1194. Tehdy se takto označovaly především ženy – mágové.
Šamanské schopnosti
Šamani nejsou vázáni na žádné konkrétní náboženství. Mají moc zprostředkovat spojení mezi spirituálním a materiálním světem a ovládají dávné vědění lidstva. Znají také speciální rituály, díky nimž se dostávají do kontaktu s „druhou“ realitou, kterou je obklopena naše realita – ovšem tato druhá realita samozřejmě není vidět. Zajímavé je, že jejich praktiky jsou u asijských, afrických i indiánských kmenů podobné.
Léčení
Přímo od prvopočátku historie lidstva existují lidé, jejichž úkolem je uchovávat dávné znalosti léků a předávat je dál. Evropa není, jak se někdy zdá, dosud zralá na to, jejich počínání pochopit. Přesto se na ně lidé tajně obracejí a dokonce Světová zdravotnická organizace (WHO) už šamanské léčebné rituály uznává. Svým způsobem se tak moderní medicína učí od prastarých magicko-rituálních praktik, které vycházejí z toho, že příroda je živá a má duši – nemoci jsou pak vetřelci v jejím organismu. I v dnešním světě šamani ovládají metody, které slouží k diagnóze a následnému odstranění choroby.
Ve stavu podobném transu šaman navazuje kontakt se silovými elementy, učiteli, duchovními předky, zvířaty, rostlinami, a také kameny či minerály. Uvědomění si sebe sama, pomáhat žít a léčit – to je hlavní těžiště práce šamanů.
Extáze
Šamanky a šamani se přivádějí do extáze kupříkladu tancem, pomocí drog či kombinací obojího. Jejich extáze často připomíná posedlost, ale oni magickou situaci navozují vědomě a po celou dobu mají také vše pod kontrolou.
Svými rituály se otevírají nadpřirozeným silám, aby dosáhli spojení se skrytými energiemi, jež mohou být v daném případě užitečné. Nejsou přitom ovládáni duchy, které vyvolávají – jsou především prostředníky mezi nebem a zemí, lidmi a bohy.
To, co šamani činí, je duchovní cesta, díky které jsou schopni spatřit budoucnost, doprovázet zesnulé k jejich cíli a ovšem hlavně léčit nemocné – a tak sloužit svému společenství.
