Invazivní sršeň asijská míří také k nám. Proč je tolik nebezpečná, koho ohrožuje a proč je důležitá naše všímavost

O sršni jedná i vláda

O závažnosti tohoto problému svědčí také skutečnost, že 20. 5. 2025 (příhodně na Mezinárodní den včel) proběhl na půdě Poslanecké sněmovny ČR kulatý stůl na téma výskyt sršně asijské v ČR. Dnešní rok z hlediska jejího výskytu sehraje důležitou roli. V podstatě jde o to, jestli se u nás podaří zabránit trvalému usídlení tohoto nebezpečného hmyzu. Sršeň asijská patří mezi zvláště nebezpečné invazivní druhy živočichů, který se v západní Evropě, zejména ve Francii a Belgii, již hojně rozšířil a napáchal značné škody.

Pro koho je sršeň nebezpečná a proč

Sršeň výrazně ohrožuje včely medonosné a opylovače. Jedna dělnice sršně dokáže za den ulovit až 4 včely. Hnízdo sršně asijské dle odhadů údajně dokáže za sezónu zkonzumovat až 90 kg včel, což odpovídá čtyřem celým úlům. Konzumace takového množství včel výrazně oslabí včelstva v dostupné letové vzdálenosti, takže ty pak jen stěží přezimují do další sezóny. Sršni asijské ovšem mnohem více chutnají včely medonosné než jiný volně žijící hmyz, takže jí ve svém jídelníčku dává přednost.

Rychlost šíření a reprodukce

Sršeň asijská je velmi dobrý a vytrvalý letec, dokáže v krajině aplikovat řadu loveckých strategií, kterým se špatně uhýbá. Ukazuje se, že se velmi rychle šíří, například ve francouzském regionu Rhône se počet hnízd zvýšil z pěti v roce 2016 na více než 2 200 o osm let později. Jedno hnízdo sršně asijské dokáže za sezónu vyprodukovat 500 až 800 nových královen. Největší hnízda mohou vychovat dokonce až 1500 královen. Měnící se počasí a klima v ČR nahrávají jejímu rozšíření, protože zdejší zimy nejsou již tak silné, aby královna nemohla přezimovat.

Sršeň jako černý pasažér

Z hlediska šíření tohoto hmyzu je velkým problémem kamionová doprava, jelikož díky ní se sršeň asijská může převážet jako černý pasažér do dalších regionů a zemí.

Jaké nebezpečí představuje sršeň pro člověka

Sršeň asijská je při vyrušení velmi agresivní. Při útoku bodá opakovaně a na cíl vystřikuje dráždivý sekret obsahující výstražné feromony. Její žihadlo je 5–7 mm dlouhé a běžný včelařský oblek na něj nestačí. Navíc má schopnost se velmi dobře adaptovat a městské prostředí jí vyhovuje.

Proč není snadné likvidovat hnízda

Její hnízda se mohou objevit téměř kdekoliv – ve stromech, pod střechami, na půdách, v parcích, zahradních kůlnách, městských vnitroblocích nebo v podmáčeném terénu. Tato rozptýlenost a nepředvídatelnost vyžaduje profesionální zásahové týmy s výcvikem a vybavením, které si poradí i v náročném prostředí, kde běžná technika nestačí. Nezbytné jsou například karbonové teleskopické tyče s dosahem až 30 metrů pro aplikaci insekticidů přímo do hnízd. Česká republika se snaží poučit z chyb Francie, která reagovala pozdě, a situace se jí vymkla z rukou.

Co dělat, když sršeň zpozorujete ve svém okolí

Významnou roli v monitorování a vymýcení invazivní sršně sehrává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ta získává od veřejnosti záznamy o výskytu prostřednictvím mobilní aplikace Nahlaš sršeň, přes e-mail invaznidruhy@aopk.gov.cz či z platformy Najdi.je. U potvrzených nálezů pak pracovníci AOPK ČR dohledávají hnízda, konzultují postup jejich likvidace s Hasičským záchranným sborem, jenž ji provádí, a zajišťují následný monitoring lokalit.

Zpracováno dle TZ

 

 

Témata článku