Raději se nechat vyšetřit zbytečně než pozdě
Touto závažnou chorobou je rakovina vaječníků. Nejčastěji se onemocnění objevuje ve věkové skupině žen mezi 55–75 lety věku, výjimkou ale nejsou ani mladší pacientky. Léčba rakoviny vaječníků je závodem o čas, protože se onemocnění může rychle šířit – metastázovat do dalších orgánů. Lékaři jej přirovnávají k odkvetlé pampelišce, do které foukne vítr. „Typickou schopností zhoubných nádorů vaječníku je rychlé šíření v dutině břišní a vytváření dalších ložisek. Proto je pro vyhlídky každé pacientky velmi důležité co nejdříve stanovit diagnózu a zahájit léčbu. Dobrou zprávou jistě je, že v časném stádiu lze onemocnění vyléčit. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla a každý možný příznak konzultovat s gynekologem,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze (Apolinář) a onkogynekolog, který se na léčbu rakoviny vaječníků specializuje.
Malé povědomí o příznacích nemoci
Ženy často zaměňují bolesti břicha za banální zdravotní problémy, a tak zbytečně déle trvá, než navštíví gynekologa. Navíc bohužel dnes neexistuje vyšetření, které by při preventivním rutinním provádění mohlo rakovinu vaječníků (odborně karcinom ovaria) odhalit: „Je celosvětově známým problémem, že u karcinomu ovaria neexistuje efektivní screening. Ani pravidelné návštěvy gynekologa s ultrazvukovým vyšetřením nejsou schopny zachytit časné stádium. Zachycení časného stádia I nebo II je spíše náhodou,“ vysvětluje MUDr. Anna Germanová, Ph.D., která rovněž u Apolináře působí jako lékařka na onkogynekologickém stacionáři.
Syndrom malé sukně
Paní Květa se o onemocnění rakovinou vaječníku dozvěděla ve věku 65 let. Prvním příznakem bylo nafouklé břicho. Při rakovině vaječníků se totiž hromadí tekutina v břišní dutině. Často se hovoří o tzv syndromu malé sukně. „Toho jsem si všimla rychle, protože jsem štíhlá. Myšlenku, že bych snad přibrala, jsem hned vypustila – moje strava byla stále stejná, a stejně tak i ostatní části těla. Zároveň jsem začala chodit dvakrát denně na záchod, což je u mě velmi neobvyklé. Postupem času mě začaly trápit i hemoroidy, které mě 30. prosince 2019 dovedly k lékaři,“ vzpomíná. Během několika dní však musela lékaře vyhledat znovu, a to kvůli problémům s močením, které se stalo bolestivým. „Lékařce jsem popsala i své potíže s břichem, které mi prohlédla. Zjišťovala, zda by nemohlo jít o slepé střevo, ale to pak vyloučila. Dostala jsem recept na antibiotika, a odešla domů. Symptomy ale nezmizely a vlastně mně po prohmatání břicho i rozbolelo. Tak jsem se do třetice všeho dobrého i zlého vydala na gynekologii.“
U paní Květy neodhalila žádný podezřelý nález ani preventivní gynekologická prohlídka – absolvovala ji pravidelně každý rok, naposledy zhruba čtvrt roku před prvními obtížemi. Až na základě příznaků ve formě zvětšeného břicha a bolestivého močení byla stanovena diagnóza. Následně byl odhalen nádor na vaječníku o velikosti 5,5 cm.
Obtížně přístupný orgán
Vaječníky se vyšetřují obtížně, protože jsou uloženy hluboko v břišní dutině a jsou těsně obklopeny dalšími orgány. Onemocnění může být diagnostikováno pomocí několika vyšetření, na která by měl pacientku odeslat ošetřující lékař, a to do některého z onkogynekologických center v ČR. Na prvním místě se jedná o expertní ultrazvukové vyšetření kombinující vnitřní vyšetření přes pochvu a zevní přes stěnu břišní. Ultrazvuk je možné kombinovat s CT vyšetřením hrudníku, břicha a pánve. Vznikne-li podezření na zhoubný nádor vaječníku, je následně odebrána krev na stanovení nádorového markeru CA125. Ten je důležitý pro monitorování onkologické léčby a sledování po ní, nikoliv pro odlišení zhoubného a nezhoubného nádoru vaječníku.
Zdroj: TZ
