Jak je definována topná sezóna?
V obecné rovině začíná topná sezóna 1. září a končí 31. května. Ovšem související vyhláška také říká, že přívod tepla do bytů bude zahájen při naplnění jasně stanovených podmínek: alespoň dva po sobě jdoucí dny musí být venku teplota pod 13 stupňů a nelze čekat, že by se ve dni následujícím teplota nad 13 stupňů zvýšila. Tato teplota je pak měřena průběžně, a to ráno v 7.00, odpoledne ve 14.00 a také večer ve 21.00. Tato večerní teplota se pak započítává dvakrát.
Jaké povinnosti se k počátku topné sezóny pojí?
Ještě před zahájením topné sezóny by majitelé plynových kotlů měli myslet na jejich údržbu, ta však v případě domácností (a tedy fyzických osob) není povinná. Ovšem mělo by být v zájmu každého, aby tuto kontrolu provedl – i kvůli vlastní bezpečnosti. Servis by pak měl probíhat jedenkrát do roka, revize je vhodná každé tři roky. Jiná je však situace v případě kotlů na tuhá paliva – v tomto případě je totiž pravidelná revize jedenkrát za tři roky povinná a je dána zákonem. V případě, že není provedena, hrozí majiteli/provozovateli dokonce pokuta až ve výši 20 tis. Kč.
Ideálně ještě před zahájením topné sezóny je třeba provést také kontrolu komínu a spalinových cest. I tuto povinnost stanovuje zákon, obecně lze říci, že kontrola by měla proběhnout jedenkrát do roka. Čištění komínu by pak měl provádět kominík dokonce 2-3x v roce. Ačkoliv je možné toto čištění provádět i svépomocí. „Čištění komínů svépomocí možné je, ale každoroční kontrolu by měla provádět odborně způsobilá osoba – kominík. Kdyby došlo ke škodě, např. při požáru způsobeném spalinovou cestou, pojišťovna by totiž v případě, že by kontrolu neprovedl nikdo kompetentní, mohla krátit plnění. Kontroly spalinových cest jsou tedy vlastně nutné kvůli našemu bezpečí, nejen fyzickému ale i finančnímu,“ vysvětlil Petr Šmelhaus, vedoucí právního odd. časopisu dTest pro Českou televizi.
A co nájemníci?
Podle Šmelhause je jedním z nejčastějších dotazů v právní poradně ten, který se týká povinnosti zajištění kontroly spalinových cest a kotle v případě, že lidé bydlí v nájmu. „Revizi kotle by obecně měl zajišťovat pronajímatel, kdežto v případě kontroly kotle je obvykle odpovědnost dána smlouvou. Obvykle se také říká, že to, co je prováděno periodicky, by měl zařizovat nájemce. Je ale pravdou, že každý smlouva může být jiná,“ vysvětlil.
Co rozhodně nespalovat?
Ačkoliv označení „kotel na pevná paliva“ by mohlo budit dojem, že je možné spalovat téměř cokoliv, opak je pravdou. Spalováno by totiž mělo být jen to, co jasně určuje výrobce. Spalován by tedy neměl být např. odpad, jelikož tehdy se do ovzduší mohou uvolňovat nebezpečné látky. Uživatelé kotlů na pevná paliva by si ale měli dávat pozor také na spalování paliv, která nejsou kvalitní. Např. je-li kotel určen ke spalování dřeva, mělo by se jednat o dřevo suché. To mokré má totiž odlišné vlastnosti a také jinak hoří.
