Může být nebezpečné vaření?
Ano. Časté smažení na pánvi zvyšuje pravděpodobnost výskytu rakoviny o několik procent, obzvláště v kombinaci s nedostatečným větráním. Studie Stanfordovy univerzity v Kalifornii po prozkoumání necelé stovky plynových sporáků zjistila, že při hoření vylučují benzen. Tento známý karcinogen vzniká nejčastěji při spalování fosilních paliv a jeho koncentrace v Ostravě a v centru Prahy pravidelně překračuje limity stanovené Státním zdravotním ústavem.
Zabíjí vás pomalu klimatizace?
Nejspíš ne. Možná jste už zaslechli, že za nárůstem výskytu rakoviny plic v populaci stojí rozmach moderních technologií, jako jsou například klimatizační jednotky. Vždyť klimatizace se začaly ve velkém používat v posledních padesáti letech a počty nových případů rakoviny plic, průdušnice a hrtanu za tu dobu také vzrostly. Studie však nepotvrdily příčinnou souvislost. O klimatizaci je ovšem potřeba řádně pečovat. V opačném případě se může stát semeništěm bakterií a plísní. Každá kvalitní klimatizační jednotka totiž obsahuje filtry, které brání tomu, aby vám do bytu pronikaly nečistoty z venkovního ovzduší. Kromě toho používání klimatizace pochopitelně chrání před přehřátím organismu během letních vln veder.
Vdechujete doma zabijáky, o kterých vůbec nevíte?
Možná ano. Na druhém místě na žebříčku nejčastějších příčin rakoviny plic (hned po kouření) se běžně uvádí radon. Tento bezbarvý plyn bez jakéhokoli zápachu je totiž vysoce radioaktivní a právě ČR patří k zemím s jeho nejvyšší průměrnou koncentrací v budovách. Kvůli zbrklé výstavbě se totiž v minulosti dostalo hodně radonu na povrch místo toho, aby zůstal bezpečně uvězněný pod zemí. Díky atomovému zákonu si nyní můžete nechat radon změřit. Překročí-li stanovené množství, lze dům odizolovat. I v tomto případě se však jako první pomoc doporučuje hlavně hodně větrat. Ještě přísnější opatření, než jaká byla přijata proti radonu, platí také pro ochranu před azbestem.
Představuje riziko domácí prach?
Ano. Často větráme proto, abychom se zbavili zápachu, ale ze zdravotního hlediska by nás měl zajímat především prach, zejména pevné částice menší než půl milimetru, které se v našich domácnostech postupně usazují. Mezi ně patří odumřelé buňky z naší vlastní kůže nebo například pyl, který již dokáže zavařit alergikům. O stupeň horší jsou roztoči, kteří při požírání zmíněných kožních buněk vylučují dráždivé látky. Ještě o trochu menší a škodlivější jsou bakterie způsobující nám dobře známé nemoci dýchacího ústrojí.
Nejmenšími, a nejvíce nebezpečnými částicemi, jaké si do bytu nevědomky pouštíme, jsou saze. Vznikají převážně při provozu vozidel se spalovacím motorem, a mohou proto obsahovat toxické sloučeniny. Spolu s výfukovými plyny tak tvoří jedovatý koktejl schopný proniknout hluboko do našich plicních sklípků. Tam pak začne docházet ke genetickým mutacím, a tím dochází k rozvoji rakoviny. Všechna tato rizika však dokážeme snižovat tím, že budeme poctivě větrat nebo si pořídíme čističku vzduchu.
Máte se bát cigaretového kouře od souseda?
Ano. Za převážným počtem případů rakoviny plic stojí kouření. Při spalování tabáku se totiž uvolňují tisíce chemických látek a minimálně několik desítek z nich způsobuje rakovinu a další stovky jsou nebezpečné pro lidské zdraví. I když sami nekouříte, ale pravidelně vdechujete cigaretový kouř, jste tzv. pasivním kuřákem a jste rakovinou plic ohrožen také. A to i tehdy, když kouř jde ze sousedova balkónu nebo okna k vám. Časté vdechování cigaretového kouře je rozhodně velkým rizikem.
