Existenční minimum a životní minimum
Existenční minimum osoby nyní činí měsíčně 3 130 Kč. Jedná se o oficiálně stanovenou nejnižší možnou finanční částku potřebnou k přežití.
Naproti tomu životní minimum jednotlivce činí měsíčně 4 860 Kč. Jde o minimální částku k zajištění základních osobních potřeb a výživy. (Nezbytné náklady na bydlení se zde nezahrnují, jsou řešeny příspěvkem na bydlení.) Jinak řečeno, měla by to teoreticky být nejnižší společensky přijatelná částka pro důstojný život.
Životní minimum vícečlenné domácnosti se posuzuje následovně:
I) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí (tj. první dospělá osoba v domácnosti) činí měsíčně 4 470 Kč.
II) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně:
- 4 040 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,
- 3 490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,
- 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,
- 2 480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.
Praktické příklady výpočtu
Domácnost tvoří dospělý člověk, který žije sám. Tehdy bude jeho životní minimum činit 4 860 Kč.
Domácnost tvoří matka žijící s jedním studujícím dítětem ve věku 19 let. Životní minimum bude činit 7 960 Kč (vypočteno ze součtu 4 470 + 3 490).
Mohlo by vás zajímat
Domácnost tvoří dva dospělí, jedno dítě 4 roky a jedno dítě 12 let. Životní minimum bude činit 14 040 Kč (vypočteno ze součtu 4 470 + 4040 + 2480 + 3050).
Životní minimum a dávky
Od životního minima se zpravidla odvíjí nárok na některé sociální dávky, např. přídavek na dítě, porodné, dávky pěstounské péče. (V některých případech se při stanovení nároku na dávky hmotné nouze používá místo životního minima existenční minimum.) Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.
Životní minimum se také využívá pro stanovení nároku na zvláštní pomůcku (např. vozíček, motorové vozidlo) pro zdravotně postižené. Dále při stanovování výživného jak mezi rodiči a potomky, tak i mezi manžely a využívá se pro určení nezabavitelné částky při exekuci nebo insolvenci.
Zdroj: Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
