První zastávka v sychravém čtvrtečním dopoledni je od centrály v podstatě za rohem. Klientka je podle zdravotní sestřičky Renaty velmi šarmantní dáma, která miluje umění a v minulosti hrála na klavír a zpívala. Sestřičky s ní pasivně cvičí a polohují ji. „Kvůli vadě pohybové soustavy chodila o berlích, pak musela usednout na invalidní vozík, až nakonec kvůli zánětu ulehla na polohovací postel. Duševně je však stále na špici a její postoj k vlastní životní situaci je obdivuhodný,“ popisuje Renata.
Po poskytnuté péči v centru Budějovic vede další cesta do Ševětína. Renata klientce prvně změří tlak, pak se společně pustí do rehabilitačního cvičení. Konejšivým hlasem udává podobu a tempo jednotlivých cviků posilujících ruce, nohy i záda. Co obě dosavadní klientky spojuje, je velká a upřímná vděčnost za Renatinu péči a pozornost. „Když jsme u klienta poprvé, často se setkáváme s větou: ‚Já tu nikoho cizího nechci‘, ale později jsou rádi, že za nimi pravidelně někdo dojíždí a stará se o ně,“ říká Renata.
Výhodou domácí zdravotní péče je, že klienti nemusí nikam dojíždět a všeho se jim dostane v pohodlí domova. Zdravotní sestřičky českobudějovické Charity mají ale daleko širší škálu věcí, které musí zvládnout. Mnohdy totiž klienti nejsou jediní, kdo potřebuje jejich péči. Často jsou to i příbuzní klientů, které tíží zdravotní situace jejich rodičů, prarodičů anebo příbuzných. „Musíme být dobří psychologové a komunikátoři. Kromě zdravotní péče pro naše klienty poskytujeme psychickou podporu rodině, která se musí vyrovnat s postupným odchodem svých blízkých.“ popisuje Renata další úroveň své práce.
Sestřičky v jejich poslání nezastaví ani nepřízeň počasí. Když letos v zimě napadl téměř metr sněhu, ošetřovaly klienty úplně stejně jako při letních třiceti stupňových vedrech. „Prostě musíme. Někteří klienti jsou diabetici, a tak potřebuji inzulín, další klienti zase potřebují převázat rány nebo vyměnit močové katétry. Vyžadují naši pravidelnou péči,“ líčí Renata.
Další klientky pak na péči zdravotní sestřičky čekali v Dyníně, Chotýčanech a Borku. Renata s nimi opět cvičila, čtvrtek tak byl spíš rehabilitační den. To však neznamená, že je to oddechové, naopak. Práce sestřičky je náročná i v další věci – neustálé vzdělávání v oboru. Medicína se stále vyvíjí, přicházejí nové poznatky a trendy. A ty je třeba potom aplikovat v praxi. Renatu pak čekali klienti ještě při její večerní službě.
