Proti infekcím obecně, tedy nejen proti nachlazení, COVIDu či chřipce, můžeme bojovat různě – nošením roušek, hygienou, desinfekcí a v neposlední řadě posilováním vlastní imunity. A právě zde sehrává významnou roli péče o náš vlastní mikrobiom. Ten ovlivňuje jak naše fyzické zdraví, tak naše zdraví psychické. A v červnu má již dokonce svůj vlastní světový den.
Definice mikrobiomu nám nebude znít příliš chutně
O co přesně jde? O souhrnné označení všech mikroorganismů (a to nejen těch dobrých, ale také těch špatných), které žijí v našem těle. Pokud jsou v rovnováze, neškodí nám, ale pomáhají. Patří zde tedy nejrůznějším bakterie, viry, houby, kvasinky, prvoci a další pouhým okem rozhodně neviditelné organismy. V užším pojetí se mnohdy mikrobiomem označují mikroorganismy žijící pouze v našich střevech – střevní mikroflóra. V širším pojetí se však jedná o úplně všechny mikroorganismy osídlující naše tělo. Najdeme je nejen uvnitř našeho těla, ale také na kůži nebo ve vlasech.
Mikrobiom tvoří biliony mikroorganismů. Nejvýznamnější součástí celkového mikrobiomu je střevní mikroflóra, která u zdravého dospělého člověka váží 1–2 kg. Ve střevech máme tedy skoro 2 kg bakterií!
Jak si ničíme mikrobiom
Obecně dnešní „moderní“ strava dobrému stavu mikrobiomu nenahrává. Průmyslově zpracovávané potraviny plné soli, cukru, tuku, konzervantů, barviv a nejrůznějších umělých přídatných látek škodí. Uspěchaný životní styl zase vede k tomu, že jídlo do sebe nahážeme v rychlosti. Jenže trávení stravy začíná již v ústech tím, že se důkladným rozžvýkáním začnou produkovat sliny, které pomáhají potravu „předtrávit“. Mnohdy jíme málo ovoce a zeleniny, která je důležitá nejen z hlediska vitamínů, ale také důležité vlákniny.
Genocida střevního mikrobiomu
Velkým nepřítelem jsou některé léky (např. antibiotika) a chemické látky (pesticidy, herbicidy), které nám naneštěstí se zničením nepřátelských bakterií vyhubí také užitečné bakterie ve střevech. Toto ve spojení s nevhodnou stravou a celkovým životním stylem vede k tomu, že v Evropě, Americe a Číně dochází k prudkému nárůstu pacientů s oslabenou imunitou (alergie, astma, náchylnost k infekcím), trávicími problémy, cukrovkou, obezitou či depresemi.
Jak chránit svůj mikrobiom
Předně upravit stravu a životní styl. V podstatě platí obecně známá doporučení – upřednostňovat potraviny v jejich přirozené formě a používat jednoduchý způsob tepelné úpravy. Například nekoupíme bramborovou kaši v sáčku nebo hotovou lákavě obarvenou a uměle aromatizovanou bábovku (jež díky konzervantům vydrží ve špajzu půl roku), ale kaši si uděláme z normálních brambor a bábovku z klasických surovin a nebudeme ji ničím umělým dobarvovat ani dochucovat. Velmi užitečná je konzumace fermentovaných, tedy kvašených, potravin. Zde patří např. jogurty (přírodní), kefíry, kvašené zelí nebo další fermentovaná zelenina. Fermentované potraviny jsou totiž bohaté na prospěšné bakterie a enzymy.
Kdy a pro co do lékárny
V případě závažnějšího narušení vnitřního prostředí (např. imunitní problémy, léčba antibiotiky, ozařováním), je vhodné si pomoci užíváním uměle připravených probiotik, prebiotik či synbiotik. Probiotika obsahují živé mikroorganismy zlepšující stav střevní mikroflóry. Prebiotika jsou nestravitelné látky (vláknina), které podporují správné fungování určité žádoucí střevní bakterie. Synbiotikum je kombinací obojího tak, aby vznikl synergický (zesilující) účinek.
Mohlo by vás zajímat
Střevní transplantace
O mikrobiom se zajímá také medicína, která testuje jeho využití prostřednictvím střevní neboli fekální transplantace v případě nemocných, u nichž je závažně narušena střevní mikroflóra, např. u těžkých zánětů tlustého střeva. Zjednodušeně to znamená, že do pacienta střeva je vpravena vhodná stolice.
