Snižovat, či nikoli?
Ze strany členů bankovní rady ČNB v posledních týdnech zaznívala spíše slova značící opatrnost v dalším snižování úrokových sazeb. O setrvání na původní hodnotě 4,25 % tak hovořila např. i viceguvernérka Eva Zamrazilová. Nakonec ale ze sedmičlenné rady pět členů hlasovalo pro snížení o 0,25 procentního bodu, jeden člen hlasoval pro zachování předešlé hodnoty a jeden pro snížení o 0,5 procentního bodu. „Rada spíš signalizovala pokles rovnovážným tempem, nyní má ale novou prognózu a ta asi ukazuje, že nenastaly žádné výrazné okolnosti, které by dlouhodobý výhled pro snižování sazeb změnil,“ komentoval pak situaci bývalý člen bankovní rady, Lubomír Lízal.
Lízalova slova nakonec potvrdil i guvernér ČNB, Aleš Michl, dle nějž se přijaté rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu, která implikuje mírný pokles úrokových sazeb. Ve stejném rozsahu, jako byla snížena základní úroková sazba, klesly i ostatní základní sazby.
Další výhledy
Bankovní rada zároveň zkonstatovala, že proces snižování sazeb může být v příštích měsících přerušen nebo zastaven. „S tím, jak se úrokové sazby přibližují k neutrálním hodnotám, potvrzujeme také odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle,“ dodal guvernér Michl. Inflace by přitom v příštích měsících měla dočasně růst, a to především v důsledku obnoveného růstu cen potravin. Kromě toho je stále zvýšená také jádrová inflace, zejména v kategorii služeb. Podle Lízala jsou pak patrná také inflační rizika a proinflační tlaky. „Jistá inflační rizika v domácí ekonomice stále jsou, zmínit lze stále poměrně nízkou nezaměstnanost i růst mezd, který je také považován za proinflační. Kdyby byl jejich růst vyšší, mohlo by to znamenat setrvání u vyšších sazeb,“ upřesnil.
Přehlížet ale nelze ani vývoj situace v širším, evropském kontextu. I evropský vývoj je spojen s riziky vyšších cen energií s ohledem na energetickou transformaci. Firmy se také obávají další konkurenceschopnosti na světových trzích, což nyní ještě posílil výsledek amerických voleb.
Rada má tedy v plánu v budoucnu přistupovat k dalšímu utváření měnové politiky velmi opatrně a příp. snižování sazeb zcela přeruší. „Na dalších jednáních budeme vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Natavení sazeb se bude odvíjet od nastavení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a vývoje zahraničí a domácí poptávky,“ uzavřel Michl.
