Po dešti se dýchá jinak
Vzduch je po dešti čistší, nasycený vlhkostí a vůní přírody. Dýchá se nám jinak – často máme potřebu dýchat hlouběji. Není to náhoda. Po dešti se mění chemie vzduchu, zvyšuje se jeho vlhkost, snižuje se prašnost a objevují se látky, které tělu prospívají. Jaké blahodárné vlivy budou na naše tělo působit, pokud vyrazíme po dešti do zeleně?
- Čistší vzduch pro dýchání. Déšť působí jako přírodní filtr – zachytává prach, pyl, smog i další nečistoty. Výsledkem je čistší vzduch, který méně dráždí dýchací cesty a usnadňuje hluboké, uvolněné dýchání. To přináší úlevu zdaleka nejen alergikům a astmatikům.
- Vyšší vzdušná vlhkost pro sliznice. Po dešti stoupá vzdušná vlhkost, což pomáhá zvlhčovat sliznice nosu, hrdla i průdušek. Tím se snižuje jejich podráždění, ulevuje se při kašli a zároveň se tělo lépe brání virům i bakteriím.
- Více kyslíku a negativních iontů. Po dešti, zejména v lesích, bývá vzduch bohatší na kyslík a negativní ionty. Ty podle některých studií podporují bdělost, lepší náladu i kvalitu spánku. Navíc mohou působit antidepresivně a snižovat hladinu stresu. Vlhkost a vyšší podíl kyslíku po dešti přispívají ke vzniku většího množství záporně nabitých iontů (tzv. aniontů). Podobná koncentrace bývá například po bouřce nebo v blízkosti vodopádů. Tyto částice mohou pomáhat snižovat množství volných radikálů v těle, podporovat imunitu, přispívat k lepšímu spánku a zlepšovat náladu. Vzduch v lese po dešti tak není jen svěží, je doslova jiný.
- Přírodní vůně s léčivým účinkem. Vlhké listy, hlína, dřevo a pryskyřice po dešti uvolňují tzv. fytoncidy. Jedná se o látky, které produkují rostliny na svou ochranu. Vdechování těchto přírodních aromatických látek může údajně posilovat imunitní systém a zklidňovat nervový systém.
- Klidnější mysl. Po dešti bývá v přírodě často klidněji než během slunného dne. Většině lidí se totiž nechce opustit pohodlí domova, takže máme přírodu sami pro sebe, obklopuje nás více vjemů bez hluku civilizace. Můžeme se pohroužit sami do sebe a vnímat, jak příroda po dešti znovu ožívá.
Co možná nevíte
Jeden vzrostlý buk o výšce kolem 25 metrů a s korunou o průměru 14 metrů může za ideálních podmínek vytvořit až 1 000 litrů kyslíku denně. Člověk v klidu spotřebuje přibližně 250 ml kyslíku za minutu, při mírné aktivitě kolem 500 ml. Teoreticky by takový strom „uživil“ jednoho člověka v klidu na tři dny a při lehké aktivitě na přibližně den a půl. Díky fotosyntéze stromy nejen kyslík produkují, ale také vstřebávají oxid uhličitý, který vydechujeme. Navíc čistí vzduch tím, že na sebe vážou částice prachu a dalších nečistot. Hektar listnatého lesa – například s převahou buku – může pohltit až 64 tun prachu za rok.
Příroda léčí nejen po dešti
Mnohé výzkumy ukazují (a kdo do přírody pravidelně chodí, ani vědecké důkazy nepotřebuje), že pobyt v přírodě má velký vliv na fyzický i psychický stav člověka, např. zlepšuje schopnost soustředění, snižuje pocit psychické únavy a pomáhá odbourávat stres, čímž přispívá ke snížení hladiny kortizolu i normalizaci krevního tlaku. Dalším velkým přínosem je již zmíněný pozitivní vliv na dýchání, který je po dešti ještě více umocněn.
Snad vám tedy příště deštivé odpoledne nezkazí náladu a možná vás dokonce namotivuje k ozdravné procházce v přírodě.
