Důvodem je nevyrovnaný obchod a „neférové“ podmínky
Trump své rozhodnutí zdůvodňuje přetrvávajícím obchodním deficitem Spojených států vůči Evropské unii. Zatímco EU do USA ročně vyveze zboží za stovky miliard eur, americký export opačným směrem je výrazně nižší (nutno dodat, že rozdíl dorovnávají služby). „Pokud Evropa otevře své trhy americkým firmám, jsme připraveni o clech jednat,“ uvedl Trump v oficiálním prohlášení adresovaném Evropské komisi. Zároveň vyzval evropské podniky, aby přesunuly výrobu do USA, čímž by se novému clu vyhnuly.
EU reaguje zdrženlivě, ale připravuje odvetu
Trump dlouhodobě kritizuje EU za „neférový přístup“ k americkým firmám – například za přísnější potravinové normy či digitální regulace, které se dotýkají technologických gigantů ze Silicon Valley. Už v dubnu pohrozil clem ve výši 20 %, poté ale jednání pozdržel. O to víc nyní překvapil oznámením ještě vyšší, 30% sazby. Vzkaz Bruselu je jasný: pokud EU ustoupí a otevře trh, je Washington připraven jednat. Pokud ale sáhne po odvetných opatřeních, přičtou se podle Trumpa k již ohlášeným clům – jak uvedl na své síti Truth Social. Analytici připomínají, že Trump se často uchyluje k podobným taktikám, aby vyvinul tlak a vynutil si ústupky.
Evropská komise pak záhy oznámila, že oznámení přijímá s politováním. Zároveň ale trvá na tom, že je připravena pokračovat v jednání. Pokud však nebude jiná možnost, zvažuje i odvetná opatření. Včera však padlo rozhodnutí o odložení zavedení prvního balíku možných odvetných cel, která měla v platnost vstoupit od 15. června.
Cla by zasáhla i český průmysl
Trumpova rozhodnutí by se výrazně dotkla české ekonomiky, především exportérů do USA nebo firem, které dodávají komponenty do evropských závodů vyrábějících pro americký trh. Nejvíce by byl zasažen automobilový průmysl, strojírenství, farmaceutický sektor či výrobci elektroniky. Podle českého premiéra Petra Fialy by zavedení amerického cla negativně ovlivnilo obchodní vztahy a dopadlo na české exportéry. Andrej Babiš označil Trumpovo oznámení v případě neúspěchu jeho zvrácení za „debakl Evropské unie“. „Nevím, co EU vyjednávala poslední měsíce, Británie dopadla lépe,“ kritizoval situaci také Karel Havlíček (ANO) s odkazem na britsko-americkou dohodu, která zachovává clo jen na úrovni 10 %.
Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR stále existuje prostor pro dohodu. „Je třeba zachovat chladnou hlavu a využít každé příležitosti k jednání,“ uvedl jeho viceprezident Radek Špicar. Obavy ale rostou. „Pravidla se mění ze dne na den. To škodí nejen nám, ale i americkým firmám,“ doplnil Radek Jakubský z Hospodářské komory.
Obchodní válka na obzoru?
Obchodní výměna mezi USA a EU dosáhla v roce 2023 hodnoty 1,7 bilionu eur, což z nich činí největší obchodní partnery na světě. O to více překvapuje, jak rychle může být důvěra mezi partnery narušena. Pokud by došlo k eskalaci, zasáhlo by to globální dodavatelské řetězce i finanční trhy – podobně jako při obchodní válce s Čínou v roce 2018.
Trhy zatím reagují opatrně, s ohledem na zkušenosti s Trumpovým nevyzpytatelným stylem vyjednávání. O reálném dopadu na americkou ekonomiku i domácnosti se ale podle odborníků rozhodne až v dalších měsících.
Mohlo by vás zajímat
Rozhodnutí Evropské komise o prvních krocích se očekává začátkem týdne. Brusel doufá, že se podaří nalézt kompromis, podobně jako v případě Spojeného království. Nově oznámené clo však může do vyjednávání vnést zcela nové napětí.
