Jako laici jsme byli zvyklí rozlišovat plomby na amalgámové (ty škaredé) a bílé (ty pěkné). A tak mnohým z nás uniklo, že bílé plomby nejsou všechny stejné. Je mezi nimi totiž velmi podstatný rozdíl, a to jak v použití a životnosti, tak i v ceně. A tak se někdy divíme, že sousedovi spravili zub za tisícovku, zatímco my jsme u zubaře nechali tisícovky hned čtyři. Rozhodně to nemusí být tím, že jeho zubař je lepší než náš.
Základní druhy bílých plomb
Plomba se odborně označuje jako zubní výplň. Mezi základní a nejčastěji používané tzv. bílé zubní výplně patří fotokompozitní a skloionomerní cementová výplň
Estetický fotokompozit
Fotokompozit (někdy označovaný jako estetický pro svůj dokonalý vzhled) je směs pryskyřice a drobných plniv. Nanáší se do zubu po vrstvách a každá se vytvrzuje speciálním modrým světlem. Díky tomu se dá přesně sladit s barvou zubu, takže plomba je téměř neviditelná. Materiál je pevný a používá se jak na přední, tak na zadní zuby.
Aplikace této výplně je časově náročná. Její kvalita a životnost velmi záleží na správném provedení, tedy na zručnosti a zkušenosti samotného zubaře. Každá vrstva se modeluje, tvaruje a vytvrzuje, aby výplň správně držela při kousání. U menší plomby stačí obvykle 20–40 minut, avšak u větší rekonstrukce zubu může ošetření trvat i 60–90 minut.
Cena se pohybuje 1 500 – 4 500 Kč, přičemž roste s počtem ošetřených plošek. Když se ošetřuje velký zub (zejména stoličky) nebo více částí zubu a používají se pomůcky jako kofferdam (blána izolující opravovaný zub od slin), může cena přesáhnout i 5 000 Kč za jeden zub.
Základní fotokompozit
V některých případech může být fotokompozitní výplň hrazena zdravotní pojišťovnou. Tehdy se často jedná o tzv. základní fotokompozit označovaný jako „bulk-fill” (což pochází z angličtiny a znamená něco jako plnění ve velkém). Na rozdíl od estetického vrstveného fotokompozitu, kdy se nanášejí postupně tenké vrstvy, zde se nanese jedna větší vrstva. Tato plomba je tedy mnohem méně náročná na zhotovení a čas, což se také odráží v její nižší ceně.
Vrstvený vs. nevrstvený fotokompozit
- Estetický (vrstvený) fotokompozit. Díky nanášení po tenkých vrstvách (cca 2 mm) dochází k minimálnímu smrštění. Materiál lépe přilne ke stěnám zubu, nevznikají mikroskopické spáry a životnost se při perfektní ustní hygieně uvádí dokonce i přes 15 let. Je také mechanicky odolnější, protože vrstvením se eliminuje vnitřní pnutí.
- Základní (nevrstvený ) Bulk-fill. I když jsou moderní materiály navrženy tak, aby se smršťovaly minimálně, při vytvrzení velké masy najednou vzniká vyšší riziko vnitřního pnutí na okrajích plomby. To může časem vést ke vzniku mikroskopické spáry, kudy pod výplň pronikají bakterie a vzniká sekundární kaz. Životnost se obvykle pohybuje kolem 5–10 let v závislosti na velikosti výplně a kvalitě ústní hygieny. Výsledek je mechanicky velmi odolný a pevný, klade se u něj však menší důraz na detailní estetiku a barevné přechody.
Skloionomerní cement
Druhý typ bílé plomby je označován jako skloionomerní cement (GIC – Glass Ionomer Cement). Tuhne chemicky, většinou nevyžaduje světlo a na rozdíl od fotokompzitu uvolňuje fluoridy, které pomáhají chránit zub proti kazu. Na druhou stranu má horší vzhled a nižší pevnost, takže se hodí spíše na menší kazy, dětské zuby, krčkové kazy nebo jako dočasná výplň.
Mohlo by vás zajímat
GIC se aplikuje rychleji a jednodušeji. Ošetření tedy zabere méně času, což se odráží také v nižší výsledné ceně, navíc samotný materiál bývá levnější. Často je částečně nebo i plně hrazen pojišťovnou, proto bývá volbou číslo jedna u méně náročných kazů.
Ceny se orientačně pohybují u menší výplně 1 200 –1 500 Kč, u střední cca 1 500 –1 800 Kč a u větší do 2 400 Kč.
Některé stomatologické ordinace dnes skloionomerní cement ve svém ceníku ani neuvádějí, protože ho používají jen v omezených případech nebo vůbec.
Kdy zvolit který materiál
Při ošetření zubu je vždy potřeba zvážit komplexně celou řadu faktorů – rozhoduje velikost a umístění kazu, zatížení zubu při kousání, estetika a v neposlední řadě také finanční možnosti pacienta. Malé kazy v méně namáhaných místech stačí ošetřit GIC, zatímco větší výplně nebo výměny starých amalgámů se nejčastěji řeší vrstveným fotokompozitem. Ten je sice dražší a jeho zhotovení zabere více času, avšak při správném zhotovení zaručuje pevnost, dlouhou životnost a přirozený vzhled.
