Zrodil se neobyčejný mnich
Giuseppe Desa se narodil roku 1603 v severní Itálii a od dětství vzbuzoval pozornost svými extatickými stavy – spolužáci mu přezdívali „spadlá brada“, protože často seděl s otevřenými ústy a ztrácel kontakt s realitou. Po neúspěšném pokusu stát se kapucínem našel své místo ve františkánském řádu, kde žil velmi skromně, praktikoval přísný půst a sebetrýzeň – bičoval se tak, až mu prýštila krev. To vše prý často vedlo k viditelnému vytržení během mše i společných jídel – takže mu byla zakázána účast na těchto shromážděních.
Opravdu se vznášel?
Poprvé vzlétl Josef v neapolském kostele svatého Řehoře Arménského v roce 1638. Po mši, ponořený do modlitby, náhle vyletěl do vzduchu, přistál na oltáři mezi květinami a svícemi a poté se s výkřikem snesl zpět na zem. V Římě fascinoval papeže Urbana VIII., v Assisi a dalších městech vzbuzoval údiv věřících i laických pozorovatelů. Některé jeho let dokonce inspiroval natolik, že přestoupili ke katolictví, bylo tomu tak i v případě Johanna Friedricha, vévody brunšvického.
Jak starý je fenomén levitace?
Svatá Terezie z Ávily se v 16. století vznášela nad zemí až třicet minut, levitační fenomén však není výlučně katolický. Ve 12. století prý levitoval islámský derviš Haudar. Ve východních tradicích jsou tyto úkazy spojovány s dýchacími a vizualizačními technikami; i šamani či moderní praktikanti transcendentální meditace „létají“ ve vzduchu, často nízko nad zemí v lotosovém sedu.
Hledalo se vysvětlení
Skeptici upozorňují, že neexistuje žádná nesporná fotografie levitující osoby. Jevy bývají vysvětlovány halucinacemi, hypnózou či podvody. Od dob Marie Francesky delle Cinque Piaghe, která žila v 18. Století, žádný světec oficiálně nelevitoval. Fenomén tak zůstává na pomezí víry, záhady a vědeckého skepticismu.
Překračovali levitující hranice lidského?
Levitace Josefa z Copertina je připomínkou, že lidskou zkušenost nelze plně uchopit racionálně. Jeho vzlety jsou symbolem touhy překročit omezení těla i mysli – ať už skrze víru, meditaci nebo niterné rozjímání. I dnes nás jeho příběh vyzývá k úžasu nad něčím nepochopitelným a k zamyšlení nad hranicemi lidských schopností.
