Kdy se o nic nestaráte
Pokud máte jako daňový poplatník za daný rok pouze příjmy od jednoho zaměstnavatele a podepsali jste u něj tzv. „prohlášení poplatníka“ (růžový formulář), pak za vás roční zúčtování daně provede zaměstnavatel.
Obdobná situace platí, pokud jste měli postupně (nikoli současně) více zaměstnavatelů, tj. v průběhu roku jste přešli od jednoho zaměstnavatele k jinému. Tehdy daňové přiznání opět nepodáváte, o roční zúčtování požádáte svého posledního zaměstnavatele. Máte však povinnost doložit mu potřebné podklady (např. potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích zaměstnavatelů, potvrzení o darech, penzijním připojištění či o stupni invalidity).
Platí také, že i když jako zaměstnanec (který má u svého zaměstnavatele podepsaný zmíněný růžový formulář) máte drobné vedlejší zdanitelné příjmy (např. z pronájmu), nemusíte podávat daňové přiznání, pokud tyto příjmy nepřesáhnou 20 000 Kč za rok.
Kdy daňové přiznání podat musíte
Pokud vaše vedlejší zdanitelné příjmy překročí hranici 20 000 Kč, nebo pokud máte příjmy od dvou a více zaměstnavatelů současně a z obou byla odvedena zálohová daň, musíte podat přiznání sami. Typicky jde o dva souběžné pracovní poměry nebo kombinaci s brigádou na DPP, která překračuje limit pro odvody.
Kdy se vám vyplatí přiznání podat dobrovolně
Existují však sitauce, kdy přiznání podat nemusíte, ale MŮŽETE. Pokud máte k hlavnímu zaměstnání brigádu na DPP se srážkovou daní do výše přijmu, který nepodléhá odvodům na sociální a zdravoní pojištění (např. v r. 2026 do 11 999 Kč), povinnost podávat přiznání vám nevzniká. Přesto se to často vyplatí – zahrnutím těchto příjmů do přiznání můžete díky slevám na dani získat sraženou 15% daň zpět jako daňový přeplatek, který pak může činit i tisíce korun.
§ 6 Příjmy ze závislé činnosti
Jedná se o veškeré příjmy ze zaměstnání a z dohod (DPP a DPČ). Patří sem i odměny členů statutárních orgánů (např. byrového družstva) nebo společníků s.r.o. za práci pro společnost.
§7 Příjmy ze samostatné činnosti
Zde spadají příjmy z podnikání (živnostníci), příjmy ze zemědělské výroby, lesního hospodářství či příjmy z výkonu nezávislého povolání (např. umělci či znalci).
Mohlo by vás zajímat
§ 8 Příjmy z kapitálového majetku
Sem patří úroky z poskytnutých zápůjček, úroky z prodlení nebo výnosy ze směnek. Pozor: úroky na běžném účtu nebo dividendy jsou obvykle zdaněny srážkou už u zdroje a v přiznání se již neuvádějí.
§ 9 Příjmy z nájmu
Patří sem příjmy z pronájmu nemovitostí (bytů, domů, pozemků) a pravidelného pronájmu movitých věcí. Pokud k nájmu poskytujete i služby (např. ubytování typu Airbnb), jde již zpravidla o podnikání pod § 7.
§ 10 Ostatní příjmy
Zde spadají v podstatě všechny příjmy, které se zákonodárcům nepodařilo vměstnat nikam jinam. Nejčastěji se jedná o příjmy z příležitostných činností (např. příležitostný prodej zeleniny a ovoce z vlastní zahrady) nebo z příležitostného nájmu movitých věcí.
Pro úplnost uveďme, že příležitostné příjmy do výše 50 tisíc korun ročně nepodléhají zdanění. Zákon je chápe jako aktivity, které nejsou pravidelné. (Nesmíte na ně mít živnostenské oprávnění.) Mezi ostatní příjmy patří dále např. příjmy z prodeje nemovitosti, cenného papíru či jiné věci. Patří zde rovněž výhry z loterie, tomboly či reklamních soutěží.
Tento článek má pouze orientační charakter. Vzhledem ke svému rozsahu není schopen zahrnout všechny podrobnosti týkající se komplikované problematiky daně z příjmu fyzických osob. Detailní informace naleznete na webu Finanční správy ČR.
Zdroj: Zákon ČNR o daních z příjmů v platném znění
