V ordinacích zpravidla není času nazbyt. Není tedy divu, že pacient s takovým nestandardním požadavkem je považován za zdržující element. A to i tehdy, když je v právu.
Máte právo vědět, co je ve vaší zdravotnické dokumentaci?
Nahlížení do záznamů, které si lékař vede o pacientovi, je klasickou třecí plochou. Mnozí lékaři mají pocit, že se jedná pouze o jejich materiály, do kterých pacient jakožto laik nemá důvod mít přístup.
Jenže je to právě zdravotnická dokumentace, která sehrává klíčovou roli při rozhodování o léčbě nebo při podezření na nesprávný postup lékaře. Dle zákona o zdravotních službách má pacient právo nahlížet do své zdravotnické dokumentace. Dokonce si z ní může pořizovat i kopie, třeba si potřebné stránky vyfotit mobilem.
Nemůže tak ovšem činit svévolně. Musí o to požádat a při nahlížení nebo pořizování kopií musí být přítomen zdravotnický pracovník, aby nedošlo k poškození materiálů nebo jejich ztrátě.
Elektronická dokumentace aneb Moje PC je tabu!
Zejména v ordinacích mladších lékařů ubývá klasické písemné dokumentace a nahrazuje ji dokumentace elektronická. Není divu, stohy papírů zabíraly pomalu více místa než lékař s pacientem dohromady. Jenže co když si potřebujete ve svých záznamech něco zjistit? Zpravidla uslyšíte větu: „Nezlobte se, dokumentaci vedeme už pouze elektronicky a do svého počítače vás pustit nemohu.“
Podle zákona má lékař skutečně možnost vést své záznamy pouze v elektronické podobě. Na žádost pacienta však musí být schopen poskytnout dokumentaci nejen k nahlédnutí, ale také ve formě kopie – ať už jako výtisk, nebo například jako elektronický soubor (typicky PDF), který věrně odpovídá originálu. V případě listinné podoby bývá tato shoda zpravidla potvrzena razítkem a podpisem poskytovatele, u elektronické formy pak například odesláním prostřednictvím datové schránky nebo elektronickým podpisem.
Zdroj: Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, zejména § 53–§ 68
