Co opar způsobuje
Na začátek trocha medicínské teorie, kterou je však dobré znát. Opary způsobují tzv. herpes viry. Tento poznatek je důležitý i pro laika, protože na viry nemá smysl dávat antibiotické masti či léky (kterých se postižení často mylně dožadují). Antibiotika na viry neúčinkují a jen zbytečně zatěžují organismus. Ve vztahu k oparu mají smysl pouze tehdy, pokud se tato virová infekce zkomplikuje bakteriálním zánětem. Proto je velmi důležité dbát na to, abychom se oparu nedotkli špinavýma rukama.
V případě oparu na rtu se jedná o typ HSV-1 (odborně virus herpes simplex 1. typu), který postihuje především oblast ústní dutiny a hltanu. Slovo herpes je odvozeno z řeckého výrazu herpein – plížit se.
Nositeli viru jsme všichni
Virus HSV-1 má v sobě až 70–90 % populace. Virus může v těle přebývat velmi dlouho v latentní (spící) formě v nervových uzlinách (gangliích), aniž by o sobě dával vědět. Projeví se zpravidla tehdy, když je naše tělo oslabeno. A zde narážíme na kořen problému.
Bojovník č. 1
Ochranným štítem našeho organismu je imunitní systém. Jestliže je dostatečně výkonný, dokáže infekci v její počáteční fázi potlačit, takže my často ani nevíme, že se v našem těle něco děje. Můžeme se třeba cítit jen více unavení, mít větší potřebu spát nebo jíst. Mezi faktory, které naší imunitě výrazně „podkopávají nohy“ patří vyčerpání a stres. Dlouhodobě zvýšený stres nebo naopak krátký, ale intenzivní stres patří mezi nejčastější spouštěče oparu.
Mezi další viníky patří jiné infekce, které oslabují náš organismus, popř. náročná léčba. Tělo, které je oslabenou opakovanou antibiotickou léčbou nebo onkologickou léčbou, je náchylnější i k aktivaci oparu. Dalšími spouštěči jsou hormonální změny, sluneční záření nebo prochladnutí.
Nepodceňujte stres a únavu
Kdybych neučinila vlastní zkušenost, nevěřila bych, jak rychle dokáže stres vyvolat opar. Příčinou byly tři poměrně dlouhé a emočně vyčerpávající telefonáty v rozmezí tří hodin. Asi dvě hodiny poté, jsem večer cítila nepříjemné napětí v dolním rtu. Ráno jsem se již probudila s oparem. Mou zkušenost mi potvrdila také kamarádka lékařka: „Opary se mi často objevovaly po náročných a dlouhých operacích. Už při odchodu ze směny jsem často cítila tlak v koutku úst nebo na rtu.“
Je možné opar zastavit?
Pokud jsme vůči svému tělu natolik vnímaví, že hrozbu oparu zaregistrujeme ještě dříve, než se naplno rozjede, je to velká výhoda. Čím dříve totiž postižené místo ošetříme, tím větší je pravděpodobnost, že se opar nerozjede. A pokud ano, tak v menší míře.
Mohlo by vás zajímat
Každá fáze má svou léčbu
Je tedy dobré mít doma po ruce nějaký přípravek z lékárny jako první pomoc.
- Antivirotika v podobě krému (např. Herpesin, Zovirax, Vectavir) působí právě zejména v první fázi oparu, tj. než se vytvoří puchýřek.
- Pokud už je puchýřek plně rozvinutý, je cílem udržet ho v čistotě, aby se nepřidala bakteriální infekce a nechat zaschnout. Tehdy se hodí např. zinková mast nebo tzv. CICA krémy s obsahem zinku a mědi. Vysušují totiž ložisko a mírní zánět.
- Strup je potřeba nechat, aby se sám uvolnil a odpadl. Pokud mu budete pomáhat ve snaze zbavit se co nejdříve nevzhledné ozdoby, jste na nejlepší cestě prodloužit hojení, případně získat jizvu.
- Stává se, že strup se vysuší až příliš. Pak hrozí, že popraská a bude krvácet. Tehdy je dobré ho jemně promastit, aby zvláčněl. Vhodné jsou masti jako např. Infadolan s obsahem vitamínů A a D, Bepanthen nebo kalciová mast. Velkou službu udělá i obyčejná čistá vazelína.
Kromě mastiček a krémů je dobré podpořít hojení také zevnitř a doddat tělu látky podporující boj s infekcí a hojení, jako jsou vitamíny skupiny B (např. B komplex) a vitamín C doplněný zinkem.
Další možností je použití hydrokoloidních náplastí využívajících princip vlhkého hojení. Ale o nich až někdy příště.
