Přesuny agend vyvolaly odpor odborné veřejnosti
Vláda minulý týden schválila návrh, podle kterého mají některé agendy dosud spadající pod Úřad vlády nově přejít pod jednotlivá ministerstva. Týká se to například lidských práv, protidrogové politiky, problematiky romské menšiny nebo práv lidí se zdravotním postižením ad.
Právě způsob, jakým kabinet, resp. premiér, změny představil, ale vyvolal silnou kritiku. Odborníci upozorňují, že o plánovaných přesunech předem nevěděli a nikdo je s nimi prakticky nekonzultoval.
Na včerejším společném jednání s premiérem Babišem a některými ministry podle účastníků chyběla skutečná debata. Řada expertů očekávala prostor pro diskusi nad dopady změn, místo toho ale podle nich zaznělo hlavně vysvětlování, proč jsou kroky vlády správné.
Část přítomných proto schůzku opustila ještě před jejím koncem. Někteří členové poradních orgánů vlády následně podali podmíněné rezignace.
Kritika míří hlavně na absenci analýz
Experti dlouhodobě upozorňují, že podobné změny by měly vycházet z odborných podkladů a detailních analýz. Podle kritiků ale vláda žádné konkrétní důvody pro přesuny nepředložila.
Politolog Miloš Brunclík pro ČT uvedl, že problémem není pouze samotný přesun agend, ale hlavně způsob, jakým byl (či spíše nebyl) připraven. Podle něj kabinet nevysvětlil, jaké zásadní nedostatky má současný systém ani proč je nutné postupovat tak rychle.
Brunclík zároveň varoval, že odchod části expertů může vést k oslabení odborného zázemí vlády. Obává se, že zkušené osobnosti nahradí lidé loajální spíše politicky než odborně.
Mohlo by vás zajímat
Kritici upozorňují také na riziko roztříštění jednotlivých témat mezi více ministerstev. Některé oblasti totiž podle nich vyžadují koordinaci napříč státní správou.
Spory kolem práv menšin i rovnosti žen
Velkou kritiku vyvolal například plánovaný přesun agendy rovnosti žen a mužů pod ministerstvo spravedlnosti. Kvůli tomu podalo premiérovi podmíněnou rezignaci více než padesát členů rad, výborů a pracovních skupin.
Silné obavy zaznívají i v případě agendy týkající se lidí s autismem nebo duševním onemocněním. Podle zástupců neziskových organizací se tyto otázky netýkají pouze sociální oblasti, ale zároveň zdravotnictví, školství nebo zaměstnanosti.
Filip Pluhař z organizace Děti úplňku sdružující a podporující rodiny pečující o lidi s těžkým autismem či mentálním postižením po včerejším jednání upozornil, že právě koordinace mezi jednotlivými resorty je v těchto případech zásadní. Pokud budou kompetence rozdělené mezi více ministerstev bez silného centrálního řízení, může být podle něj celý systém méně funkční.
Jednání se kromě premiéra účastnili také ministři, kteří mají nové agendy převzít. Přítomna byla například zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá nebo Dita Protopopová. Ta by se měla nově stát koordinátorkou pro duševní zdraví a protidrogovou politiku.
Vláda mluví o efektivitě
Premiér Babiš změny nadále hájí tím, že mají zefektivnit fungování státní správy. Podle něj budou mít experti po přesunu lepší podmínky pro práci přímo na jednotlivých ministerstvech.
Kabinet zároveň tvrdí, že jednotlivé resorty se už na převzetí agend i zaměstnanců připravují. Odborníci ale namítají, že vláda postupuje příliš rychle a bez jasné koncepce.
Další vývoj zatím není definitivní. Premiér uvedl, že chce připomínky expertů ještě vyhodnotit a své závěry oznámí v pondělí.
Celá debata tak zůstává otevřená. Už nyní je ale zřejmé, že plánované změny vyvolaly mezi odbornou veřejností mimořádně silné napětí a otázkou zůstává, zda se kabinetu podaří obavy expertů alespoň částečně rozptýlit.
