Příplatek by nově získali už lidé od 80 let
V současnosti stát automaticky navyšuje starobní důchod o tisíc korun měsíčně při dosažení 85 let věku. Nově by se systém měl rozšířit i na další věkové hranice. Podle aktuálního vládního návrhu by od ledna příštího roku získali lidé po osmdesátých narozeninách měsíční příplatek 500 korun. O stejnou částku by se penze zvýšila také při dosažení 90 a 95 let.
„Ve vysokém věku se výrazně mění náklady na zdravotní i sociální péči. Senioři nad 80 let patří mezi nejzranitelnější skupiny obyvatel,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Ministerstvo práce odhaduje, že nová úprava by se týkala přibližně 433 tisíc starobních důchodců. Pro státní rozpočet by to znamenalo dodatečné výdaje okolo 2,6 miliardy korun ročně.
Kabinet chce více motivovat pracující důchodce
Součástí schváleného balíčku je také návrh na výraznější podporu lidí, kteří ani po přiznání starobního důchodu nepřestanou pracovat. Od roku 2028 by se jim měl důchod zvyšovat i za dobu, kdy současně pobírají penzi a odvádějí sociální pojištění. Vláda tím chce ocenit ekonomickou aktivitu seniorů a zároveň motivovat ty, kteří mohou a chtějí na trhu práce zůstat déle.
Stárnutí populace totiž znamená rostoucí tlak nejen na důchodový systém, ale také na pracovní trh, kde řada odvětví dlouhodobě zápasí s nedostatkem zaměstnanců.
Rychlejší valorizace všech penzí a zastropování věku odchodu do důchodu se odkládá
Ministr Juchelka původně plánoval představit i změnu systému pravidelné valorizace všech důchodů. Tento návrh ale kabinet zatím odložil. Podle ministerstva by totiž nový mechanismus stejně začal fungovat nejdříve od ledna 2029, a proto není nutné přijímat legislativu už letos. Debata se tak přesouvá na příští rok.
Dlouhodobé náklady přitom nejsou zanedbatelné. Ministerstvo práce odhaduje, že samotné rychlejší navyšování důchodů by kolem roku 2060 znamenalo dodatečné výdaje téměř 50 miliard korun ročně.
Mohlo by vás zajímat
Na rok 2028 vláda odložila rovněž další významnou změnu – zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Pokud by návrh prošel, dotkl by se až budoucích generací seniorů po roce 2030.
Podle propočtů Národní rozpočtové rady by toto opatření mohlo kolem roku 2060 zvýšit výdaje státu zhruba o 1,2 procenta hrubého domácího produktu, což při dnešních cenách odpovídá přibližně 108 miliardám korun ročně.
Opozice žádá jiný přístup
Návrh na vyšší příplatky pro seniory ve vysokém věku pak opozice zrovna nevítá. Upozorňují totiž, že efektivnější by byla adresnější pomoc zaměřená na seniory s nízkými příjmy nebo vysokými náklady na péči. Samotný věk dle nich automaticky neznamená, že je každý důchodce ve stejné sociální situaci.
Naopak část vládních politiků pak podporuje ještě plošnější a rychlejší růst důchodů pro všechny penzisty. Předseda SPD Tomio Okamura dlouhodobě prosazuje, aby se důchody výrazněji valorizovaly už od roku 2027.
Zatím dál platí současná důchodová reforma
Do doby případné změny zůstává v platnosti důchodová reforma schválená minulou vládou. Ta počítá s tím, že po roce 2030 se bude věk odchodu do důchodu postupně zvyšovat o jeden měsíc za každý další ročník narození.
Lidé narození v roce 1977 by tak podle současných pravidel odcházeli do penze přibližně v 66 letech, mladší ročníky ještě později. Tempo růstu by se mělo zastavit na hranici 67 let.
O všech nových návrzích bude nyní rozhodovat Poslanecká sněmovna. První projednávání vláda očekává po letních prázdninách, kdy se vedle příplatků pro nejstarší seniory otevře i debata o budoucím nastavení celého důchodového systému.
