Procestovala Arabský poloostrov
Před slavnou expedicí do Arabské pouště podnikla Gertrude Bellová již několik cest do arabských zemí. Její první velká výprava v letech 1899 až 1900, během níž na velbloudech procestovala značnou část Blízkého východu, v ní probudila celoživotní lásku k cestování i hluboký zájem o místní kulturu a obyvatele.
Vydala se mezi válčící kmeny
Mimořádnou odvahu prokázala 16. prosince 1913, kdy se vydala do Arabské pouště. Nejenže ji čekala drsná krajina s extrémními výkyvy počasí, ale vstupovala také do oblasti, kde spolu soupeřící kmeny sváděly boje o moc. Navíc cestovala jako sama žena v době, kdy bylo něco podobného naprosto výjimečné.
Britské úřady Bellovou požádaly, aby o této oblasti shromáždila informace, žádnou ochranu jí však neposkytly. Přesto úkol přijala. Vyjela z Damašku a zamířila na jih mezi Drúzy. Přestože hovořila arabsky a dobře znala místní zvyky, hrozilo jí na cestě přepadení i smrt.
Přežila vězení v Hailu
Další překážkou se stala oblast An Nafúd, kde prudký vítr během několika okamžiků zvedá oblaka červeného písku a dokáže zcela pohltit cestu. Dne 26. února 1914 dorazila Bellová do města Hail, ležícího v oáze na území dnešní Saúdské Arábie.
Místo odpočinku ji však čekalo zatčení. Protibritsky naladění arabští předáci ji uvěznili a Bellová strávila za mřížemi jedenáct dní. Ani tehdy nepřestala pracovat – pečlivě si zapisovala poznatky o politické situaci v regionu. Po propuštění se urychleně vrátila do Bagdádu.
Pomohla utvářet nový Blízký východ
Krátce po jejím návratu do Anglie vypukla první světová válka. Informace, které během svých cest shromáždila, se ukázaly jako mimořádně cenné pro britskou vládu.
Po skončení války se Bellová podílela na vymezování hranic nově vznikajících států na Blízkém východě. V roce 1921 ji budoucí britský premiér Winston Churchill pozval na konferenci v Káhiře, kde byla jedinou ženou mezi politickými představiteli a odborníky.
Mohlo by vás zajímat
Gertrude Bellová dokázala, že odvaha, vzdělání a vytrvalost mohou otevřít dveře i tam, kde společnost ženám žádné místo nepřiznávala. Svými cestami překonala nejen tisíce kilometrů pouště, ale také předsudky své doby. Dodnes je považována za jednu z nejvýznamnějších cestovatelek a znalkyň Blízkého východu, která zanechala stopu nejen v zeměpisných mapách, ale i v dějinách.
