Konstruktéři připravili neobvyklou komoru
S tím, jak se plánované kosmické výpravy stávaly stále složitějšími, vyvstala potřeba zjistit, zda kosmonauti dokážou pracovat mimo svou loď. Sergej Koroljov proto navrhl dvoumístnou variantu lodi Voschod, vybavenou nafukovací přechodovou komorou. Právě ta měla umožnit kosmonautovi opustit kabinu, aniž by bylo nutné vystavovat celou loď vakuu.
Na let Voschod 2 se připravovali čtyři kosmonauti. Jako hlavní kandidát pro historický výstup byl vybrán Alexej Leonov, zatímco velitelem mise se stal Pavel Běljajev, který měl zůstat v kabině. Před samotným letem proběhla řada zkoušek, mimo jiné i testování lodi a přechodové komory.
Leonov poprvé opustil loď
Voschod 2 odstartoval z Bajkonuru 18. března 1965. Během druhého obletu Země se nafoukla přechodová komora a Leonov se vydal ven. Stal se tak prvním člověkem, který vystoupil do volného kosmického prostoru.
Výstup trval 12 minut a 9 sekund. Z dnešního pohledu to může působit jako krátká chvíle, tehdy však šlo o obrovský technologický experiment. Leonov zjistil, že jeho skafandr se ve vakuu nafoukl natolik, že se mu výrazně ztížil pohyb a návrat do přechodové komory. Aby se dokázal vrátit, musel snížit tlak ve skafandru. Historické prvenství tedy málem skončilo tragédií. Leonov se nakonec do lodi dostal, ale problémy tím ani zdaleka neskončily.
Přistání zkomplikovala porucha
Mohlo by vás zajímat
Při návratu na Zemi selhal automatický systém řízení sestupu, takže Běljajev musel použít ruční záložní postup. Kabina byla navíc tak stísněná, že se oba kosmonauti ve skafandrech nemohli dostat do správné polohy tak rychle, jak bylo potřeba. Zpoždění trvalo přibližně 46 sekund.
Situaci ještě zkomplikovalo nedokonalé oddělení jednotlivých částí lodi. Voschod 2 proto během sestupu určitou dobu nekontrolovaně rotoval. Nakonec kabina přistála v zasněžené oblasti Permského kraje, přibližně 386 kilometrů od plánovaného místa. Kosmonauti zůstali v odlehlé tajze a záchranáři se k nim dostali až následující den. První výstup do vesmíru tak sice skončil úspěchem, ale rozhodně ne pohodlným návratem domů. Sověti však získali další významné prvenství v závodech o dobývání kosmu.
Američané odpověděli vlastní procházkou
NASA na sovětský úspěch rychle reagovala. Už 3. června 1965, tedy necelé tři měsíce po Leonovovi, vystoupil z lodi Gemini 4 americký astronaut Edward H. White.
Konstrukce Gemini umožňovala výstup jednodušeji než Voschod 2. Po odtlakování kabiny White otevřel průlez a vyplul do prostoru. S lodí zůstal spojen přibližně osmimetrovým lanem a k pohybu použil ruční manévrovací zařízení, z něhož proudil stlačený plyn. Zásoba plynu však vydržela jen asi tři minuty. Potom se White pohyboval pomocí lana a vlastním tělem. Ve volném prostoru strávil přibližně 23 minut. Jeho fotografie, na nichž astronaut v bílém skafandru „pluje“ nad modrou Zemí, se staly jedněmi z nejznámějších snímků raného kosmického programu.
Souboj velmocí pokračoval
Leonovův i Whiteův výstup ukázaly, že člověk může mimo kosmickou loď skutečně pracovat, ale také odhalily řadu problémů, které bylo nutné vyřešit. Skafandr musel chránit před vakuem a teplotními rozdíly, zároveň však umožňovat pohyb. Kosmonaut navíc potřeboval spolehlivý způsob, jak se orientovat a vrátit zpět do lodi. Program Voschod byl po druhém letu ukončen a sovětští konstruktéři obrátili pozornost k vývoji nové kosmické lodi Sojuz. Spojené státy mezitím pokračovaly v programu Gemini a připravovaly technologie, které měly později umožnit cestu člověka k Měsíci.
První kosmické „procházky“ tak nebyly jen efektními prvenstvími. Byly především riskantními zkouškami, které ukázaly, co všechno bude člověk muset zvládnout, pokud se jednou vydá ještě dál od Země.




