Dnes je 5. 9. 2026 a svátek má Boris

Zrak slábne už po čtyřicítce. Jaké brýle budete postupně potřebovat? Záleží na vadě zraku

Zrak stárne spolu s naším tělem. Někteří lidé pociťují první známky zhoršeného vidění již kolem čtyřicátého roku. Se stárnutím zraku máme většinou spojeno nošení brýlí na blízko. Určitě si z dětství vybavíme, jak naše babička nebo maminka nenavlekla nit do jehly, dokud nenašla své brýle na čtení. Tomu obvykle předcházelo čilé pobíhání po pokoji a, pokud byla vznětlivé nátury, tak i příval šťavnatých nadávek. Brýle se totiž špatně hledají, pokud člověk dobře nevidí.

Není však pravidlem, že všem nejdříve přibydou dioptrie na blízko. Záleží totiž na tom, jakou vadu oka máme. U některých vad se naopak zhoršuje zrak na blízko jako poslední. Podívejte se, do které kategorie spadáte vy.

Reklama

Vetchozrakost

Postupné slábnutí zraku dané věkem se odborně nazývá presbyopie. Název pochází z řečtiny a je odvozen od slov „presbys“ (starý člověk) a „opia“, které souvisí se zrakem. Vetchozrakost vzniká proto, že oční čočka s přibývajícím věkem postupně ztrácí pružnost, a oči proto hůře zaostřují na blízké předměty. My ji však zpravidla známe pod hovorovým označením jako vetchozrakost. Tento název však čtyřicátníka v rozpuku středního mládí příliš nepotěší.

Stárnutí zdravého oka

Důležitá je primární vada. Máme-li to štěstí, že jsme nositeli tzv. perfektního oka, vidíme výborně na dálku i na blízko bez brýlí. Světelné paprsky, které vstoupí do oka, se zaostří přesně na sítnici. Když toto oko postihne stárnutí, bude potřebovat jako první zpravidla brýle na blízko, tedy na čtení. To zjistíme tak, že najednou neuvidíme malá písmena ostře a posléze je již ani nepřečteme. Třeba když budeme v obchodě zkoumat, kolik konzervantů obsahuje zaručeně čerstvá pomazánka.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Dalekozrakost

Odborně se nazývá hypermetropie. Dalekozraké oko většinou vidí dobře do dálky (pokud počet dioptrií není příliš vysoký), avšak na blízko zaostřuje hůře. Paprsky světla, které procházejí oční čočkou a rohovkou, se totiž místo na sítnici setkávají až za ní. Při této vadě nosíme zpravidla plusové dioptrie (spojky). Když toto oko začne stárnout, potřebuje brýle na čtení. Tedy opět spojky, ale silnější než dříve. U těchto lidí dochází k projevům stárnoucího zraku zpravidla nejdříve. Spojky jsou zvětšující čočky, proto lidem zejména s větším počtem plusových dioptrií brýle oči zvětšují. Mínusky, viz níže, zase fungují opačně.

Krátkozrakost

Odborně se nazývá myopie. Krátkozraké oko vidí dobře na blízkou vzdálenost (pokud počet dioptrií není hodně vysoký), avšak nezaostřuje dobře do dálky. Světlo, které vstoupí do oka, se totiž nesetká na sítnici, ale před ní. Na tuto vadu se předepisují mínusové čočky (rozptylky), které paprsky světla odkloní tak, aby přistály na sítnici. Problémy související se stárnutím oka se u krátkozrakých lidí projeví relativně nejpozději.

To, že se něco děje, zjistí zpravidla tak, že nejsou s brýlemi na dálku schopni dělat věci na blízko. Typicky učitel s brýlemi na dálku uvidí ostře nezbedy v zadních lavicích, ale z učebnice jim již nebude schopen předčítat, dokud si brýle nesundá. Proto mnoho krátkozrakých lidí po čtyřicítce zjistí, že se jim bez brýlí čte lépe než s nimi. Časem ovšem i toto oko bude potřebovat brýle na blízko, avšak ze všech kategorií relativně nejpozději.

Střední vzdálenost

Aby to vše nebylo tak jednoduché, většinu z nás postupem času také potká problém, kdy zjistíme, že nevidíme na počítač, palubní desku auta nebo na to, co se nám právě připaluje na sporáku. Tehdy naše oči přestávají zaostřovat na tzv. střední vzdálenost a někteří z nás budou potřebovat také brýle právě na ni.

Například krátkozrací lidé zpravidla vidí nejdříve špatně do dálky, pak na střední vzdálenost a pak jako bonus i na blízko. U nich se tento problém řeší tak, že dostanou brýle na střední vzdálenost, které jsou de facto na dálku (tj. mínusky), ale s menším počtem dioptrií, než mají na opravdovou dálku. S brýlemi pak uvidí např. na počítač nebo na materiály, pokud si je dají dále od sebe, ale neuvidí již ostře vzdálené předměty.

Kdo s koho

Vetchozrakost se tedy nejdříve projeví u dalekozrakých lidí, pak u těch, kteří původně viděli dobře bez brýlí, a nakonec u krátkozrakých lidí.

Doporučujeme

Poradna

Jak pečovat o uši a co jim rozhodně nedělat. Typická chyba, kterou občas udělá každý

Jak pečovat o uši a co jim rozhodně nedělat. Typická chyba, kterou občas udělá každý

Sluch je jeden z nejdůležitějších smyslů. Lidské ucho zároveň svou anatomickou stavbou patří k poměrně složitým orgánům. Naše uši si tedy zaslouží, abychom jim věnovali přiměřenou péči. My se jim však buď ...
Historie hysterie. Od ženských pohlavních orgánů k moderní medicíně

Historie hysterie. Od ženských pohlavních orgánů k moderní medicíně

Co všechno se kdysi skrývalo pod označením hysterie? Tehdejší představy o nemoci dnes překvapují. Hysterka je označení, které se už v minulosti ujalo pro uječenou a hádavou ženu. Proč právě ...
Tichá funkce, o které řidiči často vůbec nevědí. Aktivuje se otevřením dveří řidiče

Tichá funkce, o které řidiči často vůbec nevědí. Aktivuje se otevřením dveří řidiče

Kdysi platilo, že čerpání paliva do systému se aktivuje až otočením klíčku v zapalování. Jenže toto už dávno nemusí být pravda, a to díky funkci předčerpání paliva otevřením dveří řidiče. ...
Hraniční porucha osobnosti narušuje vztahy. Trpí člověk s poruchou i jeho okolí

Hraniční porucha osobnosti narušuje vztahy. Trpí člověk s poruchou i jeho okolí

Život s člověkem s hraniční poruchou osobnosti (HPO) připomíná jízdu na horské dráze. Jejich blízcí mohou jeden den zažívat pocit spřízněné duše, druhý den čelí chladu, výčitkám nebo prudkému hněvu. ...
Bolesti kloubů, únava a nespavost. Může být na vině počasí?

Bolesti kloubů, únava a nespavost. Může být na vině počasí?

Bolesti hlavy, únava, nespavost nebo zhoršená nálada. Mnoho lidí připisuje podobné potíže změnám počasí. Je však citlivost na počasí skutečným jevem, nebo jen rozšířeným mýtem? Moderní výzkumy ukazují, že počasí ...
Medvěd se může objevit i u nás. Jak snížit riziko setkání? Aktuálně ho hlásí Beskydy

Medvěd se může objevit i u nás. Jak snížit riziko setkání? Aktuálně ho hlásí Beskydy

Češi rádi tráví volný čas v přírodě. Vyrážejí na výlety, túry, do hor i na chaty a chalupy. Naše lesy jsou přitom stále považovány za poměrně bezpečné místo, kde člověku ...
Klasické vs. elektronické cigarety. Co je škodlivější pro kuřáka a co pro jeho okolí

Klasické vs. elektronické cigarety. Co je škodlivější pro kuřáka a co pro jeho okolí

Elektronické cigarety (vapování) se v posledních letech staly rozšířenou alternativou ke klasickému kouření. Často jsou prezentovány jako méně škodlivá varianta, zároveň však kolem nich stále panuje řada otázek a nejasností. ...
Pracovní sešity na základních školách nejsou levné. Kdo je má platit – rodiče, nebo škola?

Pracovní sešity na základních školách nejsou levné. Kdo je má platit – rodiče, nebo škola?

S blížícím se školním rokem zažívá mnoho rodičů obavy, kolik budou muset letos zaplatit za pracovní sešity, jejichž zakoupení požadují školy po rodičích nejčastěji. Cena jednoho sešitu zpravidla začíná na ...
Objednáváte si léky a doplňky online? Pozor na teplotu při přepravě a uložení ve výdejních boxech

Objednáváte si léky a doplňky online? Pozor na teplotu při přepravě a uložení ve výdejních boxech

Nákup léčiv a doplňků stravy přes internet se stal běžnou součástí našich životů. Je to pohodlné, rychlé a často i výhodnější. Málokdo si však při kliknutí na tlačítko „objednat“ uvědomuje, ...
Jak řešit intimní krizovky na cestách. Pomůcky, když se vám chce v koloně na malou

Jak řešit intimní krizovky na cestách. Pomůcky, když se vám chce v koloně na malou

Zažil to už snad každý. Slunce praží a kolona na dálnici se už dobrých dvacet minut posouvá rychlostí splašeného hlemýždě. Najednou se naléhavě přihlásí o slovo plný močový měchýř. I ...
Reklama
Reklama
Reklama