Královna Barbora Celská prý vždy žila obklopena milenci. Bylo tomu ale opravdu tak?

Barbora a Zikmund Lucemburský prý byli nejkrásnějším párem

Barbora Celská byla druhou manželkou Zikmunda Lucemburského (poprvé byl ženat s Marií Uherskou, po její smrti byl dlouho vdovcem). S Barborou, dcerou Heřmana II. Celského se oženil roku 1408. Barbora se narodila asi mezi lety 1390 – 1395, tudíž byla o nějaké čtvrtstoletí mladší než Zikmund.

Je zajímavé, že i celkem méně významný rod hrabat Celských byl tak ctižádostivý a vládychtivý jako rod Lucemburků. Krom toho byli prý také vášniví a poživační, a taková měla být i Barbora. Ona a Zikmund byli označováni ve své době za nejkrásnější manželský pár. Víme, že Zikmund měl celou řadu milenek a vzala si z něj prý příklad i jeho mladá žena. Eneáš Silvius Piccolomini (pozdější papež Pius II.) dokonce napsal, že ji on přímo naváděl k nemravnostem s jinými muži.

Měli spolu jediné dítě, dcera Alžběta se jim narodila roku 1409. Roku 1423 byla provdána za Albrechta Rakouského a měli dvě dcery – Annu a Alžbětu.

Jak se konečně stala českou královnou

Přesto se zdá, že na Zikmundovu politiku měla Barbora jen malý vliv. Korunována na českou královnu spolu s ním ani nebyla (uherskou a římskou královnou zato byla), zatímco Zikmund byl korunován svatováclavskou korunou v roce 1420. Uznaným českým králem se tento již uherský a římský král ale stal až roku 1436 – tehdy se dokonce i Barbora začala o Čechy zajímat. Naučila se česky a s českými předáky vedla českou korespondenci. Roku 1437 byla korunována českou královnou, ostatně tehdy byly již dny jejího muže sečteny.

Barbora měla plán – jako budoucí vdova se chtěla posléze provdat za polského krále Vladislava, kterému bylo tehdy třináct let. Sice byla o dost starší, myslela si ale, že na její místo by mohla nastoupit jedna z jejích vnuček a ona by se „spokojila“ s poručnickou vládou nad třemi královstvími. To však odmítla její dcera Alžběta, stejně panovačná jako její matka (prý svého Albrechta zcela ovládala).

Barbořiny plány nevycházely

Roku 1437 zemřel Zikmund Lucemburský, ale Barbora nic nezmohla  – české panstvo svěřilo českou správu šesti hejtmanům. V Uhrách nastoupil Albrecht Rakouský, ale bylo jasné, že ve skutečnosti vládne Barbořina dcera a jeho manželka Alžběta. To už si však nechtěl nechat líbit a vypukl mezi nimi otevřený konflikt, který však skončil jeho smrtí v roce 1439. Bylo to v říjnu a Alžběta byla těhotná – teprve v únoru příštího roku se narodil syn Ladislav, zvaný Pohrobek. Alžběta umírá roku 1442.

Ovšem už za jejího života musela Barbora uznat, že nejlepší bude odchod do ústraní, nic z jejích plánů totiž nevycházelo. Usadila se na Mělníku a na nějaké veřejné vystupování zanevřela.

Ale to neznamená, že ji opustila i její smyslnost. Prý trávila čas obklopena milenci. Tak nám to vypráví opět Piccolomini. Ale bylo tomu tak? Budoucí papež nesnášel celská hrabata a ostatně „pomlouval“ všechny, které nesnášel, podobným způsobem.

České prostředí Barboru vnímalo celkem dobře, nemáme žádné zprávy, které by ji příliš očerňovaly, ostatně byla v kontaktu kupříkladu i s Jiřím z Poděbrad. Ten se zúčastnil i jejího pohřbu – zemřela na mor v roce 1451.

 

Témata článku