Jak máme chápat biblické údaje?
Patrně každý by si přál dlouhý a naplněný život, ovšem za předpokladu, že zůstane až do vysokého věku alespoň relativně zdravý a duševně schopný. Některé živé organismy, kupříkladu stromy, to dokážou a mohou se dožít velmi vysokého stáří. Je to ale možné u lidí nebo máme biblické údaje chápat jen symbolicky?
Biblické věkové rekordy
Metuzalém není v bibli jediným takovým starcem. Jered se dožil 962 let, Noe 950, Adam dosáhl věku 930 let a Mahalel 895 let. Mladík mezi nimi byl Henoch, který se dožil 365 let.
Mohlo by vás zajímat
Teologové, znalci bible a jiní badatelé se pokusili o mnohé výklady, nejvíce pravděpodobné a také nejlogičtější jsou však tyto tři.
Jednak se mohlo jednat o písařskou chybu. Nebo byl změněn tehdy používaný číselný systém. Je také ovšem možné, že došlo při počítání roků k přechodu od měsíčních period k periodám slunečním (kdy jedna měsíční perioda odpovídá jednomu měsíci ve slunečním roce). Přepočtem z měsíčního kalendáře na sluneční bychom zjistili, že Metuzalém zemřel v 78 letech. Ale to byl na tehdejší dobu ještě stále dosti vysoký věk.
Někteří by se stali otci příliš brzy
Výpočet věku podle měsíčních cyklů však stejně působí problémy u uváděných údajů o věku, v němž patriarchové zplodili potomky. Podle knihy Genesis se jak Henoch, tak Mahalel stali otci v 65 letech, což by při uvedeném faktoru pro přepočet předpokládalo jejich schopnost plodit potomky v pěti a půl letech…
Symbolika čísel
Dnes se již teologové a religionisté domnívají, že vše nemůžeme brát doslovně. V době, kdy vznikal Starý zákon, neměla zřejmě čísla absolutní význam, tak jak jej chápeme dnes. Měla spíše vyjádřit to, že bychom k oněm lidem, kterým byl přisouzen tak vysoký věk, měli mít úctu, protože prožili dobrý život. Věkové údaje v bibli tudíž nelze chápat doslova.
