Řeka, která nemá konkurenci
Amazonka spolu se svými přítoky vytváří největší říční systém planety. Už samotná čísla berou dech: její délka se podle různých pramenů pohybuje mezi 6 500 a 7 025 kilometry a rozloha povodí dosahuje až 7,2 milionu kilometrů čtverečních. Žádná jiná řeka na Zemi neodvádí tolik vody ani neovlivňuje tak rozsáhlé území.
Rodí se vysoko v Andách
Příběh Amazonky začíná vysoko v peruánských Andách, v nadmořské výšce 5 170 metrů. Právě zde, v oblasti povrchových i spodních vod řeky Apacheta, lokalizovala v roce 1996 mezinárodní expedice vedená polským cestovatelem Jackem Palkiewiczem její pramen.
Řeka pak během své cesty horami několikrát mění jméno – Apacheta se stává Lloquetou, poté Challamyem, Hornillosem, Apurimacem, Ene, Tambo a nakonec Ucayali. Teprve po spojení s řekou Marañón, asi 140 kilometrů za peruánským městem Iquitos, dostává tok jméno Amazonka.
Mohlo by vás zajímat
Mění jména, ale neztrácí sílu
Ve středním, brazilském úseku nese Amazonka název Solimões – a to od přítoku řeky Javari až po soutok s Rio Negro. Teprve poté se opět vrací ke svému původnímu jménu.
Asi 320 kilometrů před ústím do Atlantského oceánu se řeka rozlévá do obrovské delty o rozloze přibližně 100 tisíc kilometrů čtverečních. Právě zde se sladká voda Amazonky mísí se slanou oceánskou ještě desítky kilometrů od pobřeží.
Stává se dopravní tepnou kontinentu
Amazonka je na více než polovině svého toku splavná a už po staletí slouží jako klíčová dopravní cesta Jižní Ameriky. Velké námořní lodě doplouvají až do brazilského Manausu, menší plavidla pak až do peruánského Iquitos.
Historii řeky se nevyhnuly ani odvážné výpravy – v roce 1542 se po jejím toku vydal Španěl Francisco de Orellana a v roce 1985 ji Polák Piotr Chmielinski jako první sjel na kajaku od pramenů až k ústí.
Přijímá stovky přítoků
Amazonka má několik set přítoků, z nichž dvanáct přesahuje délku jednoho tisíce kilometrů. Největším pravobřežním přítokem je Madeira dlouhá zhruba 4 100 kilometrů, levobřežním pak Rio Negro s délkou 2 380 kilometrů.
Díky rozdílnému rozložení srážek v severní a jižní části povodí má řeka po většinu roku vysoký stav vody. Její roční odtok se odhaduje na neuvěřitelných 6 až 7 tisíc kilometrů krychlových vody.
Oživuje největší prales světa
Amazonská nížina je domovem největšího souvislého pásu vlhkých rovníkových pralesů na Zemi – takzvané selvy. Tyto pralesy mají několik vrstev, jsou převážně listnaté a stromy zde běžně dorůstají výšky 40 až 50 metrů, výjimečně i 70 metrů.
Pod hustým zápojem korun panuje šero, a proto je podrost poměrně chudý. Podél řeky se střídají různé typy lesa – od trvale zaplavovaného bahenního lesa igapó, přes varzéu až po druhově nejbohatší nezaplavovaný prales zvaný ete. Mnoho zdejších živočichů dosud čeká na svůj vědecký popis.
Zůstává domovem původních obyvatel
V povodí Amazonky dodnes žijí pralesní indiáni v tradičních kmenových společenstvích, často téměř bez kontaktu s moderní civilizací. Mezi nejpočetnější patří kmeny Yanomami na severu Amazonie, Kayapó na jihu a Jivarové na západě.
Pro tyto lidi není Amazonka jen řekou – je zdrojem obživy, duchovní osou i ochranou před okolním světem.
Amazonka není jen největší řekou světa podle čísel a map. Je pulzujícím organismem, který ovlivňuje klima celé planety, ukrývá nesmírné biologické bohatství a připomíná, jak křehká a zároveň mocná dokáže příroda být.

