Dnes je 2. 1. 2026 a svátek má Karina

Fosfáty přinesly ostrovu Nauru pohádkové jmění. A pak mu vzaly úplně všechno…

Malý ostrov v Tichém oceánu býval pohádkově bohatý. Peníze se jen hrnuly, lidé nepracovali a stát patřil k nejbohatším na světě. Dnes je Nauru varovným mementem: zemí bez přírody, bez práce a bez vyhlídek. Stačilo jediné – fosfáty.

Ostrov zůstal absolutně zničený

Začněme dobrou zprávou – alespoň na první pohled. Pokud se bojíte divoké přírody, můžete se na Nauru pohybovat bez sebemenších obav. Po více než sto let tu totiž probíhala tak intenzivní těžba fosfátů, že po původní fauně a flóře nezůstalo téměř nic.

Jedinou výjimku představuje drobný endemický pták rákosník nauruský. Jinak zde ze zvířat potkáte už jen kočky, psy, prasata, kuřata a krysy – druhy, které si lidé na ostrov přivezli sami, více či méně úmyslně.

Nauru se přesto může pochlubit několika „nej“. Je nejmenší republikou na světě: na pouhých jednadvaceti kilometrech čtverečních zde žije něco přes devět tisíc obyvatel. A ještě před několika desítkami let patřilo k nejbohatším státům planety.

Zbohatli téměř rychleji než Saudská Arábie

V sedmdesátých letech se Nauru vyšplhalo na druhé místo v žebříčku HDP na obyvatele – hned za Saudskou Arábii. Peníze plynuly z fosfátů, jejichž těžba začala už na počátku 20. století za německé koloniální správy a pokračovala i po roce 1914, kdy ostrov převzalo Britské impérium. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1968 se zdálo, že blahobyt bude věčný.

Jenže minulý čas je tady bohužel na místě.

Projedli budoucnost během jedné generace

Bohatství se ukázalo být špatným rádcem. Politici sice tušili, že fosfáty jednou dojdou, a snažili se stát připravit prostřednictvím investic – jenže realita byla tristní.

Část peněz zmizela v letecké společnosti, která potřebám malého ostrova vůbec neodpovídala. Další finance skončily v nefunkčních a nedomyšlených projektech, zbytek spolykala korupce. V devadesátých letech přišlo vystřízlivění: zásoby se tenčily a státní pokladna zela prázdnotou.

Zůstali bez práce, bez půdy a bez zdraví

Dnes se Nauru propadlo na více než dvousté místo světového žebříčku. Nezaměstnanost dosahuje až devadesáti procent a obyvatelé se potýkají s následky někdejšího blahobytu.

Devadesát procent dospělé populace má nadváhu, čtyři z deseti lidí trpí cukrovkou a střední délka života klesla na pouhých padesát osm let. Ostrov navíc přišel o úrodnou půdu – vnitrozemí připomíná měsíční krajinu plnou ostrých vápencových jehel.

Hledají peníze, kde se dá

Ve snaze přežít se stát postupně proměnil v daňový ráj. V jednu chvíli zde existovaly stovky „virtuálních“ bank bez skutečné kontroly. Později Nauru pronajalo část svého území Austrálii, která zde zřídila detenční centrum pro nelegální migranty.

Dnes ostrov čerpá finance z nejrůznějších forem lobbingu a za finanční podporu prosazuje v OSN a dalších mezinárodních institucích velmi problematická stanoviska.

Nauru je zkrátka učebnicovým příkladem toho, jak může přírodní bohatství zničit zemi rychleji než válka. Fosfáty přinesly peníze, ale vzaly půdu, práci, zdraví i budoucnost. Z ostrova, který měl všechno, zbylo memento – varování, že bez rozumu a odpovědnosti dokáže i zdánlivý dar proměnit ráj v pustinu.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Jak slavili Nový rok naši předkové? Od koledníků po obřadní prasátko

Jak slavili Nový rok naši předkové? Od koledníků po obřadní prasátko

Na přelomu roku se zastavujeme, loučíme se se starým a vítáme nový životní cyklus. Ale kdo vlastně stál za jménem Silvestr v kalendáři a jaké tajemství skrývaly naše starodávné novoroční ...
Sopka Krakatoa, tsunami a most, který nevzniká – to je příběh legendárního průlivu

Sopka Krakatoa, tsunami a most, který nevzniká – to je příběh legendárního průlivu

Sundský průliv mezi ostrovy Jáva a Sumatra patří k nejdramatičtějším místům Indonésie: kromě dravých mořských proudů a sopečné krajiny tu zůstává živá vzpomínka na jednu z nejničivějších erupcí v dějinách ...
Amazonka – řeka, která nemá na naší planetě konkurenci

Amazonka – řeka, která nemá na naší planetě konkurenci

Největší řeka světa mění krajinu i lidské osudy. Amazonka není jen geografickým pojmem, ale živým systémem, který formuje Jižní Ameriku i klima celé planety. Řeka, která nemá konkurenci Amazonka spolu ...
Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce kdysi nebyly jen o stromečku a dárcích. Naši předkové dodržovali půsty, věřili v návraty duší zemřelých a sváteční dny prožívali s hlubokým respektem k tradicím i přírodě. Vánoční svátky ...
Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...