Narazil na minulost pod hladinou
Francouzský podvodní archeolog Franck Goddio narazil v roce 1992 na dně moře u egyptské Alexandrie na pozůstatky kdysi nejvýznamnějšího přístavu antiky – Portus Magnus. Už o čtyři roky později byl přesvědčen, že v těchto místech objevil i palác královny Kleopatry, který měl stát v dnes zaplavené královské čtvrti.
V roce 2010 Goddio své pátrání popsal v rozhovoru: po šesti letech detailního mapování mořského dna před Alexandrií a v Abúkirském zálivu zahájil se svým týmem kolem roku 2000 systematické vykopávky. Brzy narazili na pozůstatky velmi rozsáhlé stavby. Když objevili hieroglyfický nápis se slovy: „Jsi v městě Heraklion…“, nadšení bylo obrovské. Něco takového nečekali.
Mohlo by vás zajímat
Převýšila Řím a zmizela
Na přelomu letopočtu byla Alexandrie městem, které svou nádherou předčilo i samotný Řím. Odhaduje se, že zde žilo až půl milionu obyvatel, mezi nimi mnoho slavných učenců a myslitelů. Právě zde stála legendární Alexandrijská knihovna, symbol lidského vědění.
Pak ale přišla katastrofa. V důsledku jedné – nebo několika – přírodních pohrom se zhruba třetina města propadla do moře. Právě v této oblasti se nacházela královská čtvrť s chrámy a paláci egyptských i ptolemaiovských vládců. Do vln zmizela také sousední města Heraklion a Kanópos, známá z antických pramenů. A spolu s nimi i sídlo poslední egyptské královny – Kleopatry.
Představte si ten přepych
Jaký palác se mohl skrývat pod hladinou? Římský básník Lucanus (39–65 n. l.) popisuje Kleopatřino sídlo jako místo nevídaného luxusu: místnosti obložené silnými pláty zlata, onyxové dlaždice, dveře zdobené želvovinou posázenou smaragdy.
Během nespočtu potápěčských výprav se Goddiovu týmu podařilo vyzvednout tisíce předmětů, které byly později vystaveny po celém světě. Během prvních osmnácti let výzkumu zachránil přes pět tisíc artefaktů – od obětních misek z doby faraonů přes monumentální sochy a sfingy až po drobné amulety a mince s Kleopatřinou podobiznou. Mnohé z nich skutečně pocházejí z období její vlády.
Co bylo doopravdy příčinou zkázy?
Co způsobilo, že se celá oblast propadla do moře? Přibližně před 1600 lety zasáhla okolí Alexandrie série silných zemětřesení doprovázených přílivovými vlnami. Byla jejich důsledkem destabilizace podloží?
Goddio se domnívá, že města Heraklion a Kanópos se zřítila vlastní vahou. Podmáčená půda složená z jílů a měkkých sedimentů ztratila při otřesech soudržnost – voda byla vytlačena a masivní stavby se propadly. Ale kde přesně, pod několika metry sedimentů, leží Kleopatřin palác?
Naděje Goddio vkládá do malého ostrova Antirhodos, který měl rozlohu pouhých 300 krát 50 metrů a rovněž zmizel pod hladinou. Právě zde objevil stopy dvou velkých budov. Podle jeho názoru by jedna z nich mohla být palácem a druhá svatyní bohyně Isis.
Jeho práce ovšem musí čelit pochybnostem
Goddio je však v archeologii samouk a jeho závěry vyvolaly ostrou kritiku. Někteří renomovaní archeologové a historici se domnívají, že nalezené rozvaliny pocházejí z pevniny staré Alexandrie a byly do moře svrhnuty až kolem roku 1500 – jako součást obrany přístavu proti nepřátelským lodím.
Profesor Günter Grimm z Univerzity v Trieru tvrdí, že nálezy nás zatím neposunuly „ani o centimetr blíž ke Kleopatřinu paláci“. Starověký historik a autor Kleopatřina životopisu Manfred Clauss je smířlivější: i kdyby se Goddio mýlil, vděčíme mu alespoň za to, že dnes známe detailní topografii královského a obchodního přístavu.
Pokračuje navzdory všemu
Pod tlakem kritiky Goddio nakonec své původní tvrzení, že palác objevil, odvolal. Pátrání však nevzdal. Připomíná, že Pompeje byly nalezeny už v 18. století – a dodnes se tam provádějí vykopávky. „Budeme potřebovat možná ještě několik stovek let,“ říká, „než odkryjeme všechny ruiny.“
Možná Kleopatřin palác stále leží někde v temnotě pod mořským dnem. A možná je spíš symbolem než konkrétní stavbou – zosobněním moci, přepychu a pádu jedné civilizace. Ať už archeologové nakonec naleznou cokoli, jedno je jisté: legenda poslední egyptské královny nás nutí hledat dál. Protože některé otázky si lidstvo klade právě proto, že odpověď možná nikdy nebude úplná.
