Kompromisní změny
Emisní norma EURO 7 vzbuzuje vášně dlouhodobě. Česko společně s dalšími sedmi evropskými zeměmi se jí postavilo – a vyhranilo se tak vůči původnímu přísnému návrhu. Následně pak ministři zemí EU přijali novou, kompromisní verzi. Upravenou verzi představilo Španělsko, přičemž nově je norma v mnoha ohledech benevolentnější. Vedle toho, že plánované emisní limity byly zmírněny tak, že se de facto pohybují v hladinách normy stávající, povedlo se také dojednat delší časový rámec pro zavedení normy. Konkrétně by se mělo jednat o 30 měsíců od počátku platnosti normy u nových osobních vozů a 42 měsíců u stávajících osobních vozů, u vozů nákladních pak má jít o 48 měsíců. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se každopádně jedná o velký posun k tomu, aby byla norma efektivní a zajistila konkurenceschopnost, stejně jako dostupnost mobility.
Problémy s EURO 7
Ačkoliv nyní se může situace zdát poměrně nadějná, faktem je, že stávající podoba normy dále poputuje do Evropského parlamentu. Tam o něm bude hlasováno opět – a není tajemstvím, že europoslanci mají často tendenci přistupovat k dalším zpřísněním. „O tom, jak bude norma EURO 7 vypadat, se bude rozhodovat až v polovině listopadu v Evropském parlamentu a zkušenosti ukazují, že poslanci různé návrhy z Evropské komise měli tendenci spíše zpřísnit. Je tam tedy velká tendence přijmout tu normu velmi přísnou,“ upřesnil tak Vladimír Rybecký, šéfredaktor portálu Autotablet.cz pro Českou televizi.
Pokud by skutečně byl schválen původní návrh, znamenalo by to řadu komplikací a nejvíce by trpěli spotřebitelé. Malá auta by totiž z trhu buď kompletně zmizela, nebo by byla neúměrně drahá, jelikož jejich výroba by se vzhledem k normě velmi prodražila. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jana Rafaje, by přijetí původní normy mohlo zbrzdit i hlavní směr, o nějž firmy usilují – tedy dosažení zelené elektromobility.
Zmírnit – ano, či ne?
Mírnější znění normy EURO 7 zachovává limity pro výfukové plyny na úrovni normy stávající. Nové technologie měření obrusu pevných částic z brzd či pneumatik či monitoring emisí přímo na palubě pak získaly přijatelnější obrysy. „To, co nyní proběhlo mezi evropskými ministry, je racionální debata. Přijetí té normy by ohrozilo celoevropskou konkurenceschopnost. Aktuální rozhodnutí posílilo racionální hlas,“ komentoval tak Rafaj. Zastánci původní verze ale tvrdí, že úpravy jsou proti ochraně lidského zdraví a životního prostředí. „My se na ten návrh díváme v komplexu, na jedné straně je ochrana životního prostředí, na straně druhé jsou dopady toho opatření na konkurenceschopnost evropského průmyslu. Myslím, že pokud tam došlo k nějakému posunu, není to ve prospěch životního prostředí,“ shrnul Jozef Síkela (STAN), ministr průmyslu a obchodu.
