Výzkumy již mají jasno
O tom, že by vystavení vyšší míře hluku mohlo mít souvislost s nárůstem hmotnosti, vědci uvažují již delší dobu. Např. v roce 2020 studie z Oxfordu potvrdila, že hluk z dopravy nejenže škodí celkovému zdraví, ale má s obezitou prokazatelnou souvislost. Tato studie zároveň navázala na výsledky studií předcházejících, jejichž závěry byly obdobné. Jako nejvíce problematické se pak ukázalo narušení spánku hlukem, a to zejména tím z přílišné dopravy. Podle autorů oxfordské studie žije v oblastech, kde hluk překračuje 55 decibelů, což je unijní limit, na 100 milionů obyvatel zemí EU. A cca 13 milionů má právě tímto hlukem narušen spánek (přitom je faktem, že hluk negativně dopadá také na srdce a cévy a existuje spojení mezi vystavením nadměrnému hluku a zvýšeným výskytem srdečních selhání a infarktů). Nyní se na tuto problematiku zaměřili i brněnští výzkumníci.
Nová tuzemská studie byla realizována v Brně mezi cca dvěma tisíci respondentů. Vzorek byl sestaven tak, aby byl reprezentativní pro brněnskou městkou populaci. Výsledky tak lze dle výzkumníků zobecnit pro městské prostředí v Česku. „Ačkoliv ta expozice hluku napříč městy může být různá, my jsme se zaměřili na nadměrnou hlukovou zátěž přesahující 55 decibelů, takže zjištění lze zobecnit na obecnou městskou populaci,“ objasnila Anna Bartošková, výzkumnice z Masarykovy univerzity.
Hluk jako obecný rizikový faktor
Studie Národního institutu SYRI tak nyní potvrzuje i zahraniční zjištění, tedy že nadměrný hluk je rizikovým faktorem pro vznik obezity. Dlouhodobý život na hlučném místě nejenže negativně ovlivňuje spánek, ale také každodenní život a duševní pohodu. V konečném důsledku tak může vést k depresím a souvisejícímu vyššímu riziku nadváhy a obezity. Negativní dopady nadměrného hluku v rovině nárůstu hmotnosti se pak mohou projevit na celém těle, v obvodu pasu, v celkovém procentu tělesného tuku, ale i v množství tuku viscerálního.
Jak rizika snížit?
To, jak dlouho musí hluk působit, aby se začal podepisovat na kvalitě spánku, zdraví a došlo k souvisejícím negativním projevům, zatím vědci přesně neumí určit. Resp. vše se údajně odvíjí od individuální vnímavosti jedince. Tu pak mohou dle slov Bartoškové ovlivňovat např. již existující depresivní symptomy, kvůli nimž jsou lidé vnímavější a zdravotní dopady se tak mohou projevit dříve. „V této souvislosti můžeme hovořit i o nějakých specifických rizikových skupinách, u nichž se dopady projeví dříve,“ upřesnila také Bartošková.
Mezi klíčová opatření pro snížení negativních dopadů vystavení přílišnému hluku se pak řadí např. více pobytu v zeleni, více pohybu a také aktivit přinášejících člověku radost. Tím pak dochází zároveň ke snižování stresu z hluku.
