Obce investovaly miliony, nyní mají o peníze přijít
Obce provozují radarové systémy často už desítky let a investovaly do nich vlastní prostředky. Z výnosu z pokut pak financují opravy silnic, chodníků, budují veřejné osvětlení nebo hradí činnost městské policie. To by se však mohlo brzy změnit, minimálně to naznačuje nastupující vláda ve svém programovém prohlášení. „Cílem není to, aby na tom někdo vydělával, cílem má být zvýšení bezpečnosti, ne šikana řidičů tím, že na každých 500 metrech bude radar,“ uvedl tak k návrhu Karel Havlíček (ANO). Zároveň dodal, že obce by měly získat alespoň část výnosu, který pokryje náklady na provoz radarů. Čistý zisk by pak směřoval do Státního fondu dopravní infrastruktury.
Starostové však varují, že pokud by o příjem z pokut přišli, bude pro ně stejně obtížné systém financovat a kontrola rychlosti by se místy stala neudržitelnou. Zároveň připomínají, že stát od obcí očekává posílení činnosti městské policie, což je s výběrem pokut úzce propojeno.
Stovky radarů po celém Česku
Podle Českého metrologického institutu je po celé republice instalováno přibližně 410 stacionárních radarů, od těch určených k okamžitému měření až po radary úsekové. V Praze se první radary objevily na jaře 1996. Nyní hlídají v metropoli hlídají 60 úseků a 10 tunelů. Od poloviny loňského roku přechází výnosy z pokut z magistrátu na městské části. Jen v roce 2023 vybrala Praha za rychlou jízdu přes 76 milionů korun.
Podobně výrazně na radary sází i Říčany, které zařízení provozují od roku 2014 a společně s okolními obcemi spravují zhruba dvacítku měřicích míst. Řidiči zde jezdí tak opatrně, že často rychlosti 50 km/h ani nedosahují. Zapojené obce díky tomu financují opravy chodníků, silnic, přechodů nebo autobusových zastávek.
Samosprávy žádají jednání
Zastupitelé napříč republikou se obávají, že plánovaná změna zhorší nejen jejich rozpočty, ale hlavně bezpečnost na silnicích. Mnohá měření byla totiž zavedena právě po žádostech obyvatel kvůli neukázněné dopravě v obcích. Svaz měst a obcí proto požaduje jednání s budoucím kabinetem a chce návrh detailně prodiskutovat.
Pro řadu menších obcí představují výnosy z radarů důležitou a stabilní položku. Jejich odebrání by mohlo znamenat, že radary – přestože v mnoha regionech prokazatelně snížily počet nehod – z ulic postupně zmizí. Budoucnost celého systému tak bude záviset na tom, zda se vláda a obce dohodnou na kompromisu, který zachová jak bezpečnost, tak udržitelnost provozu měřicích zařízení.
