Předvolební slib dostává trhliny
V programovém prohlášení se koalice ANO, SPD a Motoristů zavázala daně nezvyšovat. Premiér Andrej Babiš navíc při žádosti vlády o důvěru zdůrazňoval, že prioritou je návrat k rozpočtové stabilitě bez vyššího daňového zatížení lidí a firem. Nyní ale ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští, že bez růstu některých příjmů se vláda při ozdravování veřejných financí neobejde.
Kabinet přitom již minulý týden schválil sektorovou daň pro rafinerie. Stát chce zdanit část nárůstu jejich hrubé marže oproti roku 2025 a peníze získat už za letošek. Schillerová opatření zdůvodňuje mimořádným vývojem na trhu s pohonnými hmotami a vysokými náklady, které stát v souvislosti s opatřeními proti drahým palivům nese. Podle ní tak stát potřebuje část vynaložených prostředků získat zpět do rozpočtu.
Opozice ale sektorové daně obecně kritizuje. Šéf ODS Martin Kupka varuje, že jejich výnos nemusí odpovídat očekáváním. „Sektorové daně nefungují. Rozhodně nefungují podle předpokladů vlády, že vyberou to, co by vybrat chtěli, a můžou skutečně způsobit odliv kapitálu, odliv firem,“ řekl.
Zbrojaři, energetika, banky i neřesti
ANO nyní zvažuje, že by mimořádně zatížilo také další sektory. Schillerová zmínila zbrojařské a energetické společnosti nebo banky. Argumentuje jejich vysokými zisky. „Já myslím, že to jsou úvahy zcela legitimní, protože tyto sektory mají opravdu v posledních letech brutální zisky, absolutně nepřiměřené,“ uvedla ministryně.
Konkrétní parametry ale zatím nejsou jasné. Zvyšování daní navíc samo o sobě neznamená levnější zboží či služby. Část nákladů mohou firmy promítnout do cen a výsledný dopad tak závisí na tom, jak bude daň nastavena a jak stát získané peníze použije.
Další peníze chce vláda hledat u takzvaných neřestí. Schillerová se chce vrátit také k úpravě zdanění hazardu. Právě tady ministryně odmítá, že by kabinet porušoval svůj předvolební závazek. Tvrdí, že programové prohlášení počítá s bojem proti závislostem a šedé ekonomice. Zvyšování některých souvisejících daní proto podle ní může být součástí této politiky, nikoli klasickým plošným zvýšením daňové zátěže.
Koalice začíná hledat společnou cestu
K debatě se postupně přidávají i menší vládní strany. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala uvedl, že jeho strana bude jednotlivé návrhy posuzovat. Motoristé jsou podobně opatrní. Jejich lídr Petr Macinka zdůrazňuje, že růst příjmů musí doprovázet škrty na výdajové straně. „Zvyšování příjmové stránky rozpočtu musí jít ruku v ruce se snižováním výdajové stránky,“ uvedl přímo.
Mohlo by vás zajímat
Na řadě mohou být i investiční byty
Dalším citlivým tématem je zdanění investičních nemovitostí. Schillerová připustila, že vláda připravuje variantu, která by více zatížila vlastníky investičních bytů. Zatím ale nechce zveřejnit konkrétní hranici ani způsob výpočtu. SPD a Motoristé jsou však k této myšlence zdrženliví. Obávají se mimo jiné toho, že špatně nastavené pravidlo by mohlo být obcházeno. Návrh tak bude muset projít ještě politickým vyjednáváním.
Dvacet miliard pro rozpočet
Cílem vlády je podle současných plánů snížit v roce 2027 navržený schodek o 20 miliard korun. Přibližně polovinu této částky by mohlo přinést zvýšení příjmů, tedy právě daňová opatření, zbytek mají zajistit úspory. Kabinet chce celý balíček připravit a dohodnout do konce roku.
Rozpočtová realita tak staví vládu před problém, který před volbami formulovala jinak. Zatímco program sliboval stabilní daňové prostředí, nyní se hledají nové zdroje příjmů. Rozhodující bude, zda koalice dokáže přesvědčit vlastní poslance i veřejnost, že jde o nezbytné a cílené změny, nikoli o plošné zvýšení daňové zátěže.
