ČESKO – Vzhledem k tomu, že během letošního roku radikálně rostly ceny prakticky všeho, přistoupila vláda k trojímu navýšení důchodů. Důchodový systém je přitom již nyní ve významném mínusu – i proto vláda plánuje představit důchodovou reformu, která by měla státu zajistit vyšší příjmy, jež by následně na výplatu důchodů bylo možné použít.
Důchodový systém v praxi
V Česku žije dle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na 2 miliony 800 tisíc důchodců, z většiny se jedná o důchodce starobní, kterých je téměř 2 mil. 400 tisíc. Dalších cca 414 tis. tvoří důchodci invalidní a na 65 tis. lidí spadá do kategorie důchodců pozůstalostních. Všem pak důchody vyplácí stát, přičemž průměrný starobní důchod v Česku činí 17 300 Kč. V prosinci 2021 se ale jednalo o částku 15 425 Kč a v březnu 2022 o 16 249 Kč – je tedy patrné, že důchody poměrně progresivně rostly. Růst důchodů přitom nekončí.
Kvůli masivnímu zdražování se důchody dle informací ministerstva práce a sociálních věcí v průběhu letošního roku zvyšovaly opakovaně, konkrétně dvakrát (v lednu v průměru o 805 Kč, v červnu o 1 017 Kč) a potřetí budou navýšeny v září o cca 700 Kč. Od ledna 2023 pak dojde vzhledem k inflaci k dalšímu navýšení opět v řádech stokorun. Od ledna navíc začne být k důchodům vypláceno také tzv. výchovné, kdy za vychované dítě bude vypláceno 500 Kč.
Důchody na dluh
Na letošní trojí zvýšení důchodů si ale stát musel půjčit desítky miliard, přitom k půjčkám musí v této souvislosti přistoupit již třetí rok za sebou, důchodový účet je tak nyní v mínusu o 31 mld. korun. Aktuální situace, kdy se celé Česko potýká s rostoucí inflací a také stoupajícími cenami paliv, energií a v důsledku i základních potravin ad., tak významně ohrožuje stabilitu důchodového systému. Dle nejnovějších čísel ministerstva financí vydal stát na penze během první poloviny letošního roku o 10,5 mld. více, než vybral. Schodek však bude ještě růst vzhledem k dalšímu teprve nadcházejícímu navýšení. Celkem tedy stát jen v roce 2022 vydá na penze rekordních 592 mld., což je právě o 31 mld. korun více než získá prostřednictvím odvodů od lidí a firem.
Není tedy divu, že na slova opozice, že by lednové navýšení důchodů mělo být větší, než stanoví zákon, vláda neslyší. „V tuto chvíli na nic takového nevidíme žádný prostor, a to ani s ohledem na státní rozpočet. Už dle zákona to bude částka, která se bude pohybovat v řádech desítek miliard korun,“ uvedl Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí (KDU-ČSL). Naopak již nyní zákonodárci pracují na koncepci důchodové reformy, která by měla být schopná dlouhodobě uspokojit potřeby důchodového systému.
Reforma důchodového systému
Podle Jurečky by reforma měla mj. vést k posílení příjmů systému – např. větší motivací těch, kteří by na trhu práce mohli být aktivní, ale z různých důvodů nejsou. „Ať už jsou to lidé jako rodiče nebo ti, co jsou v penzi, lidé, kteří nepracují, ale mohli by, mnozí narážejí na různé bariéry, které jim berou motivaci. Tu motivaci my chceme posílit,“ nastínil tedy ministr. Věk odchodu do důchodu by se ale měnit neměl, naopak by měla být posílena podpora lidí k tomu, aby si na důchod spořili sami.
Kvůli přípravě reformy již Jurečka ustavil i poradní tým, opozice si ale stěžuje, že v něm nemá zástupce. „Systém, který pan Jurečka zavedl, že se bude radit jen se svými koaličními partnery a opozici nechá stranou, a až oni si něco dohodnou, tak teprve pak to předloží jako hotovou věc opozici, je – myslím – špatně,“ shrnul Jan Hrnčíř, místopředseda sněmovního a rozpočtového výboru (SPD). Naopak podle Viktora Vojtko (STAN), který je členem poradního týmu pro přípravu důchodové reformy, je zbytečné přizvat opozici vzhledem k tomu, že zatím není nic jasně specifikováno a probíhají jen odborné diskuse. S opozicí tak chce vláda jednat až o konkrétních návrzích na podzim letošního roku.
V programovém prohlášení pak vláda slibuje, že důchodovou reformu předloží do konce roku 2023.
