Svrab se šíří Českem, a to nebývalým tempem. Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) činil počet diagnostikovaných případů svrabu za první čtvrtletí letošního roku téměř dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni. „Onemocnění svrabem se vyskytují v desítkách případů ve všech krajích ČR. Nejvíce případů je aktuálně v kraji Moravskoslezském a Olomouckém, nejméně případů hlásí Karlovarský kraj,“ shrnula Kateřina Fabiánová ze SZÚ. Je však třeba doplnit, že v případě přepočtu nakažených na 100 tis. obyvatel jsou nejvíce zasaženými kraji Plzeňský a Liberecký.
Co je vlastně svrab, jak se projevuje a jak je možné nakazit se?
Svrab je kožní onemocnění, jehož původcem je parazit – zákožka svrabová. Právě ta se usazuje (velmi rychle – stačí jí k tomu skutečně pár minut) na lidském těle v oblastech, kde je kůže jemná a tenká – a následně se zavrtává do oblastí, kde je kůže více zrohovatělá a tou se také živí. Samičky pak ve vyvrtaných chodbičkách kladou vajíčka, z nichž se líhnou larvy žijící na povrchu těla a z nichž se cca po 20 dnech vylíhnou noví jedinci. Projevem onemocnění je pak pocit silného svrbění. To přitom způsobuje právě to, že se parazit pohybuje pod kůží, kterou se – obrazně řečeno – prokousává. A jak už to tak bývá, drbání se rozhodně není řešením. Ba naopak. Jakmile se člověk, který se svrabem nakazí, začne drbat, rovnou si parazita roznáší dále po těle.
Samotná nákaza je pak také poměrně snadná. Samozřejmě primárně k ní dochází kontaktem s nakaženým, ale nakazit se je možné také prostřednictvím infikovaných předmětů. V mladší populaci, zejména mezi lidmi do 25 let, pak může k přenosu docházet také pohlavně, tedy při sexu. I když někteří mají představu, že svrab je výhradně onemocněním pojícím se jen k nedostatečné hygieně, opak je pravdou. Nakazit se jím může prakticky každý a kdekoliv.
Ovšem jak již bylo řečeno, rozpoznat nákazu může být docela komplikované. Ačkoliv svědění jistě lze považovat za indikátor toho, že v těle není něco v pořádku, může se zároveň jednat o projevy celé řady jiných onemocnění – třeba ekzému apod. Právě tyto chybné záměny pak podporují šíření svrabu, jelikož nakažení jej nijak cíleně neléčí.
Léčba: pevné nervy podmínkou
V prvé řadě každý, kdo má podezření, že by mohl být svrabem nakažen, by měl zamířit k lékaři (existují dokonce i určitá povolání, v nichž jsou pracovníci k nákaze náchylnější, např. práce v sociálních službách, ve zdravotnictví ad.). Samotná léčba pak ve svém principu není nijak náročná, ovšem je třeba připravit se na delší proces. Ten zahrnuje především aplikaci speciálních mastí a krémů nejen na postižená místa, ale na celé tělo. Jedině tak je možné zajistit, že parazit nikde na pokožce nepřežije. Kromě toho je nutné následně se důkladně vykoupat, provést výměnu veškerého prádla (i ložního) a vše důkladně vyvařit. Vše je nezbytné v cyklech opakovat a v některých případech se může zbavování se svrabu trvat i dlouhé týdny. Přesto však platí, že čím dříve léčbu nakažený zahájí, tím lépe. Nemluvě o tom, že již nadále nebude hrozbou pro své okolí.
