Co říkají data?
Podle dat, která průběžně shromažďují zdravotní pojišťovny, aktuálně nemá registraci u dětského lékaře na 180 tis. dětí. Ne proto, že by jejich rodiče zanedbávali lékařskou péči, ale jednoduše proto, že v některých lokalitách prostě dětští lékaři nejsou. Dle statistik je nejméně dětských lékařů v přepočtu na obyvatele ve středních Čechách, a to i po sečtení s Prahou, kam často rodiče se svými dětmi dojíždějí. Naopak „nejlepší“ je situace v krajích Jihočeském a Olomouckém, ale právě ve druhém jmenovaném je nejvyšší koncentrace nejstarších pediatrů, stejně jako v kraji Karlovarském. A věk dětských lékařů je důvodem toho, proč v následujících letech problém bude gradovat.
Mladých pediatrů je totiž nedostatek. Dle dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku provozuje pediatrickou praxi jen 6 % lékařů ve věku do 34 let a ve věku 35-49 pouze 26 %. Na druhou stranu ve věku nad 60 let je praktiků pro děti téměř polovina ze všech, přičemž 16 % z tohoto počtu tvoří dokonce lékaři ve věku nad 70 let. Odchod těchto starších lékařů do důchodu tak bude znamenat velké problémy pro rodiče dalších cca 600 tis. dětí, které se rázem ocitnou bez praktického lékaře.
S ohledem na vyšší průměrný věk praktiků má většina z nich „plné stavy“, nové pacienty tak nabírají spíše výjimečně. Ministerstvo zdravotnictví tak již nabízí právě příspěvky pro starší lékaře, kteří zaměstnají mladší kolegy. Obce, které lékaře shánějí, jim pak obvykle nabízejí vedle náborových příspěvků také byty apod.
Kromě toho chce ministerstvo zapojit do práce v ambulancích pediatry z nemocnic. Kvůli stárnutí praktiků končí totiž více ambulancí, než se otevírá, prý by se tento trend ale měl brzy otočit. V posledních pěti letech totiž prý zájem o obor roste.
Chybí i specialisté
Problémy s nedostatkem lékařů se však týkají i specializovaných oborů. Zatímco počty dětí i dospělých s psychickými potížemi rostou, psychiatrů je málo. Totéž platí i pro alergology, těch totiž v Česku působí jen okolo 450. A plošně lze říci, že na vyšetření u specialisty lidé obvykle čekají dlouhé měsíce. Podle samotných lékařů je příčin více: v prvé řadě je v některých oborech obtížně sehnat zdravotní sestry, v řadě druhé komplikace způsobuje stále narůstající administrativa. A lékaři se také potýkají s problematickými úhradami od pojišťoven. Pro mnohé pacienty je tak často jediným řešením jejich potíží návštěva soukromých klinik. Ani tam to však s čekáním není o mnoho lepší.
