Přiznané vs. nepřiznané koalice
Hlavním předmětem sporu bylo, zda může být koalice „nepřiznaná“, tedy bez explicitního označení na kandidátní listině, a přitom složena z členů více politických subjektů. Pravidla pro koalice přiznané a nepřiznané se totiž liší, a to i v případě počtu hlasů, které jsou třeba pro vstup do Sněmovny.
Přiznané koalice musí pro vstup do sněmovny získat více hlasů – pro volební práh platí hranice 8 či 11 procent, zatímco nepřiznaným koalicím stačí pět procent. Nárok na příspěvek za mandát má ale vždy jen strana nebo hnutí, které kandidátní listinu podalo. V případě koalice se peníze dělí mezi všechny členy. A liší se i počet poslanců, kteří jsou nutní pro vytvoření sněmovního klubu.
Politické strany a hnutí se pak dle rozhodnutí Ústavního soudu mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako přiznaná, nebo nepřiznaná koalice. „Odlišné zacházení s přiznanými a nepřiznanými koalicemi vychází z jejich rozdílného právního postavení a není protiústavní. Výběr mezi oběma formami spolupráce je svobodným rozhodnutím stran,“ potvrdil přímo předseda Ústavního soudu Josef Baxa. „Vyhodnocení výhod a nevýhod je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů. Stát zakotvením formálního pojetí koalic žádný politický subjekt systémově nestaví do horšího postavení a neomezuje jeho rovné šance na volební úspěch,“ dodal také.
Reakce na rozhodnutí
Ústavní právník Ondřej Preuss komentoval v ČT rozhodnutí slovy: „Ústavní soud velmi srozumitelně a jasně utnul celé to klubko diskusí, které jsme vedli. A vlastně řekl, že tam problém není z právního hlediska – koalice je dle zákona jen to, co se samo za koalici považuje a označí.“ Politolog Petr Jüptner pak ocenil rychlost rozhodnutí soudu. „Možná se diskuse utnula teď před parlamentními volbami, ale pak bude pokračovat s ohledem na legislativu, tedy volební zákon,“ dodal s tím, že problém je spíše v ustanovení o aditivní uzavírací klauzuli.
Praktické dopady pro voliče
V letošních volbách kandiduje 26 uskupení, některá vytvořila koalice, jiná jen připsala na kandidátní listiny členy dalších subjektů. Nepřiznané koalice pak nejsou v české politice žádnou novinkou. V roce 2013 např. kandidovala TOP 09 s podporou Starostů.
Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu pak umožňuje pokračovat ve volebním procesu bez právních překážek a potvrzuje svobodu politických subjektů při strategickém rozhodování.
