Rezervace bojovala o samotné přežití
Kasanka je jednou z nejmenších přírodních rezervací v celé Africe. V 80. letech byla na pokraji zániku – pytláci zdecimovali zvířata a zůstala jen pustá krajina. Park by tehdy zmizel z mapy, nebýt britského emigranta Davida Lloyda. Ten vynaložil všechny své síly i prostředky, aby území zachránil.
S podporou místních obyvatel z regionu Serenje a za pomoci zambijských úřadů se mu podařilo navrátit hrochy, antilopy, slony i stovky druhů ptáků. Zdálo se, že se příroda znovu nadechla. Jenže slávu rezervaci nepřinesla majestátní stáda, nýbrž nečekaní noční návštěvníci.
Přilétají a mizí beze stopy
Na konci října se obloha nad Kasankou zahalí do černého mračna. Do lesíka Fibwe se slétají miliony kaloňů plavých (Eidolon helvum), netopýrů s podivnou psí hlavou a ostrými zuby. V parku stráví sotva dva měsíce – a v prosinci mizí do neznáma.
Vědci se snažili odhalit jejich cestu pomocí vysílaček, ale bez úspěchu. Spojení se záhadně ztrácí po několika stech kilometrech. Kam tyto noční stíny směřují, dodnes nikdo netuší.
Ničí sady a přivolávají predátory
Každoroční „nálet“ zanechává za sebou spoušť: do netopýřích žaludků mizí až 300 tisíc tun ovoce. Stromy se pod jejich váhou lámou a zbytky úrody končí na zemi. To ale není jediný problém – na padlé kusy netopýrů čekají krokodýli, krajty i dravci. Les Fibwe se v tu chvíli mění na nebezpečnou arénu, kde vládne zákon nejsilnějšího.
Přetvářejí hrůzu v atrakci
Ačkoliv může invaze působit děsivě, láká i zástupy turistů. Fotografie temného nebe plného křídel obletěly svět a Kasanka se stala unikátní destinací. Paradoxně tak netopýři přinášejí parku nejen chaos, ale i peníze, které mu pomáhají přežít.
Zda se ale z jejich každoročního návratu stane jistota, nikdo neví. Vědci varují, že změna klimatu může tento křehký koloběh narušit. A tak zůstává otázkou, zda se z Hitchcockova hororu jednou nestane tragický dokument.
Mohlo by vás zajímat
