Pod Zámeckým náměstím ve Frýdku je nová možnost pro zaparkování. Radnice nechala na nezastavěné a zanedbané proluce v Památkové zóně Frýdek vybudovat dvouúrovňové parkoviště s 33 místy a ocelovou pergolou i jednosměrnou obslužnou komunikací – vše citlivě zasazené mezi kostel svatého Jana Křtitele a Hlubokou ulici, nejstarší ve městě.
Přibyly kontejnery na odpad
Parkoviště Na Půstkách vzniklo z návrhu architekta Kamila Mrvy. „Proměněný prostor nenarušuje historický ráz této části města a nabízí kromě míst k zaparkování také možnost k posezení a odpočinku v malém parku,“ popsal místo po proměně náměstek primátora Frýdku-Místku pro investice, finance a rozpočet Jiří Kajzar.
Doplnil, že město Neopomenulo ani výsadbu nové zeleně, jemné osvětlení zídek a historické studny v Dolní ulici, které si mnozí dle jeho vyjádření povšimnou až nyní díky úpravě skleněným víkem.
Město řešilo kromě zajištění prostoru pro zaparkování vozů podle mluvčí frýdecko-místecké radnice Jany Musálkové Jeckelové také další praktickou otázku v souvislosti s likvidací odpadu. „Občané ho nově mohou třídit do kontejnerů napůl zapuštěných do země u vjezdu do spodní části parkoviště,“ upřesnila.
Radnice podle ní kladla velký důraz na kvalitu navržených úprav a kultivaci veřejného prostoru a všechny přípravné kroky stavby koordinovala nejen s autorem projektové dokumentace, známým regionálním architektem Kamilem Mrvou, ale také se soukromým investorem, který ve spodní části proluky staví na své části pozemku bytový dům.
Výstavbu zkomplikoval nález odpadu
Archeologové prováděli výzkum v místě železobetonové monolitické stěny a kontejnerového stání, kde objevili pozůstatky kamenných stěn. Výstavbu parkoviště a parku přitom v průběhu prací zkomplikoval nález odpadu.
Musálková Jeckelová upřesnila, že kromě zajímavých stop z minulosti se na místě našly také zbytky stavební suti, beton, cihly, kamení, a navezený odpad, například igelity, oblečení, pneumatiky, i základy kina.
Mohlo by vás zajímat
Doplnila, že musel být přizván geotechnik, který zhodnotil vytěžený materiál jako zcela nevhodný a nezhutnitelný, což by v budoucnu znamenalo propady v místě parkoviště i komunikace. „Výstavba tak byla přerušena kvůli nezbytné sanaci prostoru. Z vytěženého materiálu byl nejdříve na stavbě vytříděn odpad od zeminy se stavební sutí a následně odvezen na skládku za mnohonásobně vyšší cenu, než byla plánovaná cena za uskladnění předpokládané zeminy,“ dodala.
Náklady na stavební práce se zhotovitelem činily 23 milionů korun. Další související náklady na stavbu vznikly nutností přeložky vodovodu a kanalizace ve výši téměř 2 miliony a přeložky sítě elektronických komunikací ve výši necelých 116 tisíc. Na terénní archeologický výzkum byla prozatím vynaložena částka ve výší necelých 84 tisíc korun.
