Je to druh zooterapie, která pracuje především se sovami odchovanými člověkem, tedy od narození krmenými člověkem. „To znamená, že vůči člověku nemají žádné záporné reakce ani negativní vazby. Lidé s nimi mohou být v kontaktu, povídat si s nimi a také se mazlit. Člověk tak může zažít radost, kterou třeba dlouho nepocítil,“ popisuje sokolník Josef Slabý.
Miroslava si sovu Rozárku oblíbila
Setkání se sovami si opakovaně vyzkoušela také Miroslava z Havlíčkova Brodu. Při druhé návštěvě jí společnost dělala sova Rozárka. „Pomáhá mi to tak, že mě to zklidní. Je to pocit splynutí s přírodou a souznění s ní. Člověk zapomene na svět kolem a je tady jen s tou sovou, v přírodě, v lázeňském parku. Je to určitě skvělé zpestření mého lázeňského pobytu,“ říká pacientka.
Do Horských lázní Karlova Studánka přijela na léčebný pobyt už popáté. „Karlova Studánka je pro mě srdeční záležitost, moc se mi to tady líbí. Je to tady jiné, klidné, jsou tu nádherné stromy a budovy, a hlavně klid. A ten potřebuji,“ dodává.
Uletět pták nemůže
Před setkáním se sovou dostanou účastníci bezpečnostní poučení a speciální rukavici, na které ptáka nesou. „Sova přitom zůstává po celou dobu na krátkém provázku, kterému sokolníci říkají dloužec. Je přibližně dvacet až třicet centimetrů dlouhý, takže mají sovu neustále na ruce,“ vysvětluje Slabý.
Účastníci nemusí zůstat u expozice. Se sovou se mohou vydat dál do parku, po celou dobu však zůstávají pod dohledem sokolníka. „Mohou si s ní klidně procházet park nebo se posadit na lavičku. Někteří došli až k Hudební hale a zase zpátky,“ přibližuje sikolník.
Za září si sokolnickou terapii vyzkoušelo přibližně dvacet zájemců. Převažovali pacienti lázní, přidali se ale také další návštěvníci. Setkání trvá třicet minut a probíhá individuálně, případně po domluvě v menší skupině nejvýše čtyř lidí. Podrobnosti zájemci získají ve stánku společnosti Myslivost ZS v lázeňském parku.
