Námořník Piri Reis – jeho mapa prý nepatří do své doby a znázorňuje zvláštní věci

Piri Reis a jeho mapa

Nápis na mapách označoval majitele, kterým měl být admirál tureckého námořnictva, který získal svoji hodnost hlavně kvůli svým pirátským kouskům – Piri Reis (re´is v arabštině znamená admirál).

Jeho mapa tedy byla nalezena, ale dlouhá desetiletí spočinula v archivu a objevila se zase teprve koncem 50. let. V té době se o ni totiž začal zajímat jeden z největších odborníků v oblasti starých map, Arlington H. Mallery. Čekalo jej překvapení – mapa pořízená roku 1513 Piri Reisem obsahovala takové geografické podrobnosti, které by správně v těch dobách neměl nikdo znát. Byly na ní zaznamenány linie Grónska s částí Aljašky, Severní, Střední a Jižní Ameriky, část břehů Antarktidy se zemí královny Maud.

Ovšem v roce 1513 byly znalosti námořníků velice malé, Brazílie byla třeba objevena až v roce 1520 – čili sedm let po jejím vyznačení na mapě Piriho Reise. No a taková Antarktida, tak tak byla objevena až o 300 let později.

Kde čerpal Piri Reis informace, odkud pocházely jeho vědomosti o pevninách tehdy neznámých?

Říká se, že jednou zajal velké množství lidí a jeden ze zajatců se chlubil, že se osobně plavil  s Kryštofem Kolumbem. Tvrdil, že Kryštof Kolumbus dobře věděl, kam směřuje, a že měl k dispozici velmi staré mapy. Zajatec dokonce jednu kopii vlastnil a tureckému admirálovi ji dal. Ale jak to bylo doopravdy, nevíme, tak to totiž popisuje sám Piri Reis.

Rok 1953

V tomto roce Piri Reisovu mapu zkoumalo námořnictvo USA. Zjistilo se, že má i jiné zvláštnosti – zakreslené oblasti mají divné proporce, je zachyceno i pobřeží, které nelze přiřadit k žádné známé pevnině. Závěry zkoumání byly překvapivé: mapa prý byla zakreslena velmi komplikovanou projekční metodou (postup, který se používá při znázorňování zemského povrchu na plochém listu), která vyžaduje velmi rozvinuté technologické znalosti a pohled z ptačí perspektivy. Zeměpisné délky i šířky, které se tehdy na mapách ještě nepoužívaly, jsou prý uvedeny zcela přesně.

Tím to ale nekončí – pobřeží zakreslená na mapě dole prý odpovídají zemím královny Maud v Antarktidě, jenže jsou znázorněny bez ledovců – to ale v 16. století neodpovídalo realitě.

Teorie

Podle různých teorií, kterým daly výzkumy uskutečněné v dané oblasti za pravdu, skončilo poslední období, kdy byla Antarktida bez ledovců, zhruba před 6000 lety. Problém tedy netkví pouze v tom, že je na mapě z 16. století vyznačen kontinent objevený teprve v roce 1818, ale navíc i v tom, že pevnina je tu znázorněná ve stavu, jaký v těchto končinách panoval právě před 6 tisíci lety.

Většina odborníků ovšem odmítá mapu akceptovat – prý obsahuje mnoho chyb.

Témata článku