Neobvyklý objev
V několika zdejších skalních jeskyních expedice objevila vedle sebe přesně vyrovnané hroby, v nichž ležely pohřbeny drobounké kostry, dosahující velikosti asi 1,30 metru. Byly extrémně slabé, s tenkými kostmi, ale zato s mohutnými lebkami. Působily velmi cize a byly jakoby znetvořené. Jelikož profesor nenalezl jiné řešení, přiřadil v roce 1940 kostry k dávno vyhynulému druhu opic. S tímto vágním návrhem však sklidil u kolegů jen výsměch.
Na stěnách jeskyní dále nalezli velmi zajímavé kresby tvorů se zaoblenými helmami a hned vedle nich ztvárnění slunce a měsíce, jak se zdá. A co místní legendy?
Dropové
Z místních pověstí se dozvíme, že lidé, kteří tu žili, lovili slabé, napolo vzrostlé tvory se žlutou pletí. Tito malí také lidé, nazývaní dropové, se prý snesli z mraků pomocí vznášedel a byli kvůli svému odpuzujícímu vzhledu místními obyvateli pronásledováni a brutálně zabíjeni. Ještě v moderní době se pověrčiví místní lidé jejich jeskyním obloukem vyhýbají, tato místa jsou pro ně tabu.
To je však pro badatele dobrá zpráva, neboť tak mohla místa posledního odpočinku dropů zůstat po celá staletí uchráněna od nezvaných návštěvníků – vykradačů hrobů.
Kovové disky
Jakkoliv úžasně se jeví nálezy koster, ještě větší senzaci představuje pohřební výbava, která byla ukládána do hrobů pohřbených. Je to 716 kusů kovových talířů, které jsou asi 1-2 cm silné a jejich průměr je přibližně 30 cm. Uprostřed se nachází otvor a od něj se rozbíhají rýhy, které se na vnějším okraji ztrácejí. Mezi nimi se nacházejí vyryté písemné znaky, jaké dosud nejsou odnikud známy. Toto podivné písmo dlouhá léta tajilo svůj obsah, nakonec se pěti tvrdošíjným vědcům z Akademie pro prehistorii v Pekingu podařilo rozluštit alespoň část těchto textů. Z nich se dozvídáme, že kostry patří členům mimozemské posádky, která byla nucena zůstat před 12 tisíci lety na naší planetě. A jelikož se vzhledem k poškození lodi a nedostatku materiálu a pomůcek k opravě nemohla vrátit, usídlila se v této oblasti. Zde byli ohrožováni hlavně pozemskými obyvateli.
Ne všechny informace z disků byly ovšem přeloženy. Materiál, z něhož jsou vyrobeny, obsahuje několik druhů kovů. Jak však takováto slitina mohla vzniknout při tehdejší úrovni technických znalostí? A co tím tvůrce této slitiny vlastně sledoval? Analyzované druhy kovů mohou v rýhách desek vytvářet určitý druh magnetických stop, snad srovnatelných s našimi moderními nosiči dat – mohlo tedy jít o jakési diskety.
Co je však na nich zaznamenáno, se zatím můžeme pouze domnívat.
