Hormonální změny
S prodlužujícími se dny a zvyšující se intenzitou slunečního světla dochází k hormonálním změnám v našem těle. Zvyšuje se produkce hormonu serotoninu, který ovlivňuje naši náladu a částečně také činorodost, což na sobě při slunných jarních dnech často jasně pociťujeme. Na druhé straně však dochází ke snižování produkce melatoninu, hormonu spánku. Takže někdy i hůře spíme, probouzíme se časněji a díky rannímu světlu již neusneme.
Toto jsou obecně známá fakta. Co ale již mnoho lidí neví, je, že základní surovinou pro tvorbu melatoninu je právě serotonin. Když je přes den dostatek slunečního světla, pak naše tělo produkuje více serotoninu. Část z něj se v noci promění na melatonin, který přispěje ke kvalitnímu spánku. Proto se vždy, ať už v zimě či v létě, doporučuje dostatek pohybu venku – na denním světle a čerstvém vzduchu.
Změna biorytmu a denního režimu
Přechod ze zimního režimu, kdy jsme zvyklí na méně světla a více odpočinku, na jarní aktivnější období, může být pro tělo náročný. Na jedné straně nás delší a slunečné dny vybízejí k činorodosti (sport, turistika, zahrádka), na straně druhé jsme mnohdy v zimě pravidelnému pohybu odvykli. Když neodhadneme své hranice a přetáhneme se, naše tělo může reagovat silnou únavou, vyčerpáním nebo třeba oparem či nachlazením. Naše vnitřní hodiny se musí přizpůsobit novému rytmu a my potřebujeme na to čas a rozumné tempo. Navíc čím jsme starší, tím více času můžeme na adaptaci potřebovat, protože naše tělo již není tak odolné a výkonné jako dříve.
Nedostatek vitamínů
V zimních měsících se kvůli nedostatku slunečního svitu snižuje množství vitamínu D, které můžeme načerpat ze slunce. Dostatek vitamínů (např. déčka či céčka) však často nemáme ani ve stravě, což se po dlouhé zimě projevuje únavou a chvíli trvá, než vše doplníme.
Nestálé počasí
Kolísání teplot a časté změny počasí mohou zejména u citlivých jedinců ovlivnit náladu a energii. Typická chladná rána a někdy až horká poledne, kdy rozdíl teplot činí i 15 °C, znamenají pro organismus velkou zátěž.
Psychologické faktory
Jaro je často spojováno s novými začátky a očekáváními. Pokud se nám nedaří naplnit naše očekávání, může to vést k pocitům frustrace a deprese. Mnohdy lidé začínají právě na jaře řešit problémy, které se přes zimu nakupily (opravy domů, úpravy zahrad, změnu zaměstnání, vztahové problémy), což je pro psychiku zátěž. Častým úskalím spojeným s příchodem oteplení, a to zejména u žen, je hmotnost. Po zimě muži i ženy často přiberou na hmotnosti. Zatímco muži si s nějakým kilem navíc příliš hlavu nelámou, ženy toto nesou velmi těžce. Snaží se, a často až příliš radikálně, zhubnout do plavek. Tento stresující faktor jim ovšem na psychické pohodě příliš nepřidá.
Zhoršení zdravotních problémů
Jaro a podzim jsou riziková období pro některá onemocnění. Lidé trpící například sklony k žaludečním vředům či lidé s psychickými poruchami (např. deprese, bipolární porucha) u sebe často pozorují zhoršení zdravotního stavu či návrat zdravotních problémů. V obou případech mohou mít vliv již výše uvedené faktory. Co se týká žaludečních vředů či jiných trávicích problémů, svou roli sehrává také skutečnost, že právě na jaře a na podzim dochází k výraznějším změnám v našem životním stylu a stravovacích návycích. Tyto změny mohou ovlivnit produkci žaludečních šťáv a zvýšit riziko vzniku vředů.
