Historicky první stávka zaměstnanců Úřadu vlády
Do páteční stávky se zapojilo 58 zaměstnanců Úřadu vlády. Protestovali proti rozhodnutí převést několik odborných agend pod jednotlivá ministerstva. Změny se týkají například politiky závislostí, lidských práv, duševního zdraví nebo některých poradních orgánů vlády.
Podle odborářů i části odborné veřejnosti nebyl celý proces dostatečně projednán s lidmi, kteří se daným tématům dlouhodobě věnují. Obávají se také, že přesuny povedou k odchodu zkušených pracovníků, jejichž znalosti a kontakty nebude snadné nahradit. „Je to rozhodnutí dělané od stolu, bez respektu k odbornosti lidí, kteří na těchto tématech pracují desítky let,“ uvedl během protestu vládní rada Ondřej Medal.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula upozornil, že šlo o vůbec první stávku zaměstnanců Úřadu vlády v novodobé historii České republiky. Podle něj už samotný fakt, že k podobnému kroku pracovníci přistoupili, ukazuje na mimořádnost situace.
Obavy z odchodu expertů
Řada zaměstnanců v souvislosti s reorganizací upozorňuje, že změny byly oznámeny velmi rychle a bez širší odborné debaty. Někteří pracovníci již dříve podali podmíněné rezignace a další zvažují odchod.
Podle kritiků není jasné, jak budou navazovat dosavadní národní strategie a dlouhodobé plány, které vznikaly řadu let ve spolupráci s odbornými radami vlády. Objevují se také otázky, zda se podaří zachovat kontinuitu rozpracovaných projektů. „Nikdo vlastně neví, proč se to děje. Nikdo s nikým nic nekomunikoval,“ zaznívalo opakovaně během protestů.
Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha však trvá na tom, že reorganizace byla připravena odpovědně a že kritika změn je neopodstatněná. Potřebné dokumenty k převodu agend byly podle něj již podepsány a proces pokračuje podle plánu.
Vláda kritiku odmítá
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil protest za zbytečný a vyjádřil nad stávkou zklamání. Podle něj jsou obavy zaměstnanců přehnané a změny mají vést k lepšímu fungování systému. Kabinet argumentuje tím, že některé oblasti budou pod příslušnými ministerstvy lépe ukotvené a získají silnější politickou podporu. To se podle premiéra týká i problematiky závislostí.
Mohlo by vás zajímat
„Právě v červnu ta rada zasedne a kromě mě tam konečně přijdou ministři, teď je to jejich odpovědnost. Je to podpora toho tématu, musíme dělat prevenci,“ uvedl Babiš specificky s odkazem na červnové jednání Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
Podobně se vyjádřil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), podle kterého není důvod obávat se rozpadu systému ani výpadků financování. „Černé scénáře, které varují před tím, že se celý systém rozpadne nebo že adiktologické služby nebudou mít peníze, nejsou úplně pravdivé,“ uvedl.
Proč jsou adiktologické služby citlivým tématem
Právě oblast závislostí patří mezi nejdiskutovanější části celé reorganizace. Odborníci upozorňují, že nejde pouze o zdravotní problém. Závislosti totiž zasahují také do sociální oblasti, školství, bezpečnosti, justice nebo trhu práce. Proto byla dosud koordinace vedena z Úřadu vlády, který mohl jednotlivé resorty propojovat. Kritici přesunu se obávají, že pod jedním ministerstvem se pohled na problematiku zúží především na zdravotní rozměr.
Adiktologické služby přitom zahrnují široké spektrum činností – od prevence ve školách přes terénní programy pro rizikové skupiny až po léčbu závislostí a následnou sociální pomoc. V posledních letech se navíc rozšiřují i témata spojená s nelátkovými závislostmi, například patologickým hraním nebo nadměrným užíváním digitálních technologií.
Právě proto část odborníků upozorňuje, že efektivní politika v této oblasti vyžaduje koordinaci více institucí současně. Faktem ale je, že obdobně komplexní jsou i další agendy týkající např. zdravotních postižení apod.
Spor nekončí
Přestože vláda považuje reorganizaci za uzavřenou záležitost, debata zřejmě nekončí. Odbory i část odborné veřejnosti avizují, že budou další vývoj pečlivě sledovat. Klíčové budou především následující měsíce, během nichž se ukáže, zda se podaří zachovat financování programů, personální stabilitu i meziresortní spolupráci.
Spor, který začal organizační změnou na Úřadu vlády, se tak postupně mění v širší debatu o tom, jakým způsobem má stát řešit složité společenské problémy přesahující hranice jednotlivých ministerstev.


