Opozice zůstává skeptická
Kabinet chce umožnit občanům rozhodovat v referendech i o vybraných celostátních otázkách. Právě podoba pravidel ale vyvolává spory napříč politickým spektrem. Zatímco vláda tvrdí, že připravila vyvážený návrh, část opozice upozorňuje na možná rizika a odmítá se na jednáních podílet.
„My nyní máme jasno, jak by návrh mohl vypadat, oni musí říct, zda jim to stačí nebo co požadují, jestli zpřísnit nebo naopak zmírnit některé požadavky,“ uvedl ministr spravedlnosti.
Piráti, kteří dlouhodobě podporují prvky přímé demokracie, však tentokrát vládní iniciativě nedůvěřují. Podle jejich zástupců je problémem zejména současné informační prostředí a riziko šíření dezinformací během referendových kampaní. „Za nás je to bezpředmětné, této vládě nechceme pomáhat tento typ prvku přímé demokracie prosazovat,“ uvedla poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti).
Předseda hnutí SPD, které patří mezi velké zastánce přímé demokracie, Tomio Okamura, kritiku Pirátů odmítá. „Argumentům Pirátů vůbec nerozumím. Zákon o referendu nemá nic společného s naší vládou, jde o to, že občané si sesbírají podpisy,“ uvedl.
Jak by referendum fungovalo
Podle připravovaného návrhu by mohli hlasování vyvolat sami občané. Podmínkou by bylo shromáždění nejméně 300 tisíc podpisů oprávněných voličů. Návrh na referendum by ale mohl vzejít také z Parlamentu.
Největší debaty uvnitř koalice se vedly o podmínkách platnosti výsledku. Výsledný kompromis stanovuje, že pro závazné rozhodnutí by muselo hlasovat alespoň 35 procent všech oprávněných voličů. V českých podmínkách by to znamenalo téměř tři miliony lidí.
Právě tato hranice je terčem kritiky. Odpůrci návrhu upozorňují, že dosažení tak vysokého počtu hlasů bude v praxi velmi obtížné. Podle zastánců je však nutné zajistit, aby o zásadních otázkách nerozhodovala jen malá část společnosti.
Mohlo by vás zajímat
O čem by se hlasovat mohlo
Vláda počítá s tím, že občané by mohli rozhodovat například o některých společenských nebo etických tématech. Jako příklady zaznívají otázky obnovení povinné vojenské služby či případné legalizace asistované sebevraždy.
Naopak některé oblasti mají zůstat z působnosti referenda výslovně vyňaty. Hlasovat by nebylo možné o změnách Ústavy, státním rozpočtu ani o členství České republiky v Evropské unii či NATO. Návrh rovněž nepočítá s možností odvolávat prostřednictvím referenda volené představitele státu.
Pokud by referendum bylo úspěšné a splnilo všechny podmínky, jeho výsledek by byl závazný po dobu pěti let. O stejné otázce by pak nebylo možné hlasovat znovu dříve než po uplynutí této lhůty.
Koalice potřebuje další hlasy
Právě matematika ve Sněmovně představuje pro vládu největší překážku. Ústavní zákon vyžaduje minimálně 120 hlasů. Koaliční strany jich mají pouze 108, a bez podpory části opozice tedy nemají šanci změnu prosadit.
Lidovci už dali najevo, že návrh nepodpoří. Kriticky se k němu staví také Piráti. Skeptické postoje zaznívají i od některých dalších opozičních stran, které upozorňují, že současný systém místních a krajských referend funguje a není nutné jej rozšiřovat na celostátní úroveň.
Šance na schválení zůstává nejistá
Přestože ministr Tejc věří, že se mu podaří potřebnou podporu získat, připouští možnost odkladu. Legislativní proces by se podle něj mohl protáhnout minimálně o několik měsíců, což by oddálilo i původně plánovanou účinnost zákona od začátku roku 2028.
Debata o celostátním referendu tak zůstává otevřená. Zastánci argumentují větším zapojením občanů do rozhodování o důležitých otázkách. Kritici naopak varují před zneužitím tohoto nástroje v době rostoucí polarizace společnosti a rychlého šíření neověřených informací.
