Většina řek má jen zlomek běžného průtoku
Na řadě českých toků se průtoky pohybují výrazně pod dlouhodobým průměrem. Zatímco větší řeky mají často jen deset až čtyřicet procent obvyklého množství vody, u některých menších toků klesly průtoky dokonce k pěti procentům normálu.
Nejkritičtější situace panuje zejména v jižních Čechách, kde několik vodních toků dosáhlo historicky nejnižších hodnot. Výrazný úbytek vody hlásí také správci povodí na Moravě nebo v povodí Odry. Hydrologové upozorňují, že nejde o krátkodobý výkyv, ale o důsledek dlouhodobého nedostatku vody v krajině.
Podle odborníků se na současném stavu podepsalo několik faktorů současně. Loňský rok patřil k mimořádně suchým, v zimě napadlo méně sněhu než bývá obvyklé a jarní obleva byla velmi slabá. Významnější srážky navíc na většině území chyběly i během jara a léta.
Hydrologové zároveň připomínají, že dlouhodobě přibývá dnů bez deště a mění se charakter srážek. Místo pravidelných vytrvalých dešťů častěji přicházejí krátké intenzivní bouřky, při nichž voda rychle odteče a nestačí doplnit zásoby podzemních vod. Klimatická změna podle odborníků podobné situace dále zesiluje a prodlužuje období, kdy krajina trpí nedostatkem vláhy.
Trpí ryby, vodáci i vodní elektrárny
Nízké průtoky mají dopad na celé vodní ekosystémy. Kvůli vysokým teplotám se voda více ohřívá, obsahuje méně kyslíku a ryby se dostávají pod výrazný stres. Na některých místech už byly zaznamenány jejich úhyny. Na mnoha místech navíc zarůstají mělké části řek vodní vegetací, která je dalším viditelným důsledkem nízkých hladin.
Problémy se promítají také do rekreačního využití řek. Na řadě úseků už není možné bezpečně splouvat vodní toky a vodácká sezona je výrazně omezená.
Menší množství vody komplikuje provoz i některých vodních elektráren, jejichž výroba závisí právě na dostatečném průtoku.
Mohlo by vás zajímat
Studny vysychají, obce zavádějí omezení
Nedostatek vody se stále častěji projevuje také u podzemních zdrojů. V některých oblastech začínají vysychat studny a obyvatelé jsou odkázáni na náhradní zásobování nebo výrazné omezení spotřeby.
Například na Pardubicku vyzvali vodohospodáři obyvatele v okolí řeky Chrudimky k dobrovolnému šetření pitnou vodou. Jiné obce už přistoupily k závazným zákazům využívání pitné vody pro zalévání zahrad, napouštění bazénů nebo mytí automobilů.
Problémy hlásí také část Čáslavska, kde se nedostatek vody dotýká domácností i zahrádkářů. Mnozí už využívají pouze zásoby zachycené v nádržích nebo sudech. Porušení zákazů může být podle platných pravidel sankcionováno pokutami.
Vltavu zatím drží přehrady
Odlišná situace je na Vltavě. Díky vodním nádržím v systému Vltavské kaskády mohou vodohospodáři průtok regulovat a udržovat stabilnější podmínky i během dlouhého sucha.
Od letošního dubna bylo z přehrad do Vltavy a následně do Labe vypuštěno více než 170 milionů metrů krychlových vody, aby se zmírnily dopady dlouhodobého sucha na vodní toky.
Odborníci ale upozorňují, že ani velké přehrady nemohou nahrazovat přirozenou schopnost krajiny vodu zadržovat neomezeně dlouho. Vedle budování nových vodních nádrží je nutné zlepšovat schopnost krajiny zadržovat vodu přirozenou cestou. Za klíčová považují například obnovu mokřadů, péči o drobné vodní plochy, protierozní opatření v zemědělství nebo změny hospodaření na velkých polích. Právě zdravá krajina dokáže podle odborníků lépe zachytit srážky a postupně je uvolňovat do podzemních vod i vodních toků.
Déšť přinese jen krátkodobou úlevu
Meteorologové očekávají, že výraznější srážky by se měly objevit až dnes a v pátek, jejich množství ale bude velmi nerovnoměrné.
Hydrologové navíc upozorňují, že ani několik deštivých dnů současný deficit neodstraní. Voda sice krátkodobě zvýší hladiny některých řek, ty se však po odeznění srážek opět rychle vrátí k nízkým hodnotám.
Výraznější zlepšení vodní bilance lze podle odborníků očekávat až po delším období vytrvalých srážek, které by doplnily zásoby podzemních vod. Pokud se tak nestane, může sucho přetrvávat až do podzimních měsíců.




